12 C 375/2025-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 8. 10. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 72 386 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Uvedla, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, přičemž v odběrném místě na adrese , adresa, zůstal v nepřístupných prostorách elektroměr, ačkoliv smluvní vztah byl ukončen 1. 8. 2024. Žalobkyně se pokoušela opakovaně o demontáž elektroměru, ale úspěšná byla až dne 11. 3. 2025. V mezidobí (od 2. 8. 2024 do 10. 3. 2025) byla elektřina čerpána žalovanou (nájemcem nemovitosti) neoprávněně. Množství této elektřiny registroval osazený elektroměr (5,090 MWh). Za použití příslušných právních předpisů proto žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu a částku 72 386 Kč žalované vyúčtovala. Žalovaná dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu a dále na adresu odběrného místa a adresu uvedenou žalobkyní v žalobě.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníce byly vyzvány, aby se vyjádřily, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovaly. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované i u žalobkyně předpokládal, že nemají žádné námitky.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že byl sepsán dne 11. 3. 2025 v odběrném místě , adresa, . Byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, smlouva byla ukončena 1. 8. 2024 stavem 38 515 kWh, aktuální stav 43 605 kWh. Byla provedena demontáž elektroměru. Nájemkyní předmětného bytu byla v rozhodné době žalovaná.6. Ze stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a oprávněných nákladů bylo zjištěno, že uvedené se týká odběratele , Jméno žalované, , odběrné místo , adresa, . Smlouva byla ukončena 1. 8. 2024, datum odstranění neoprávněného odběru 11. 3. 2025. Stav elektroměru při ukončení smlouvy 38 515 kWh, dne 11. 3. 2025 byl stav 43 605 kWh, rozdíl tak činil 5 090 kWh (tj. 5,090 MWh).7. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že touto byla žalované vyúčtována dne 23. 4. 2025 částka 72 386 Kč za neoprávněný odběr elektřiny za období od 2. 8. 2024 do 10. 3. 2025 na adrese , adresa, . Faktura byla splatná 7. 5. 2025.8. Z upozornění na nepřijatou platbu bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná dne 22. 5. 2025 upozorněna na neuhrazenou částku 72 386 Kč.9. Z výzvy k úhradě ze dne 9. 6. 2025 bylo zjištěno, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 72 386 Kč a byla upozorněna na možnost soudního vymáhání.10. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť pro rozhodnutí věci neměly význam.11. Závěr o skutkovém stavu:12. Dne 1. 8. 2024 byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny do odběrného místa žalované. Elektroměr byl demontován až dne 11. 3. 2025. V mezidobí došlo k odběru elektřiny v množství 5,090 MWh, kdy v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní množství odebrané elektřiny, nese žalovaná, která však byla v tomto řízení zcela pasivní a netvrdila, že by snad odběr byl nižší, než uvádí žalobkyně. Náhrada za odebranou elektrickou energii byla vyčíslena na částku 72 386 Kč, kterou žalobkyně žalované za neoprávněný odběr elektrické energie naúčtovala fakturou se splatností do 7. 5. 2025. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani k opakovaným výzvám k úhradě.13. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.14. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.15. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. Právní posouzení věci:18. K výše uvedenému odběrnému místu byla s obchodníkem s elektrickou energií uzavřena smlouva o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu však v daném odběrném místě žalovaná elektrickou energii i nadále odebírala, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to až do dne 11. 3. 2025, neboť tohoto dne došlo k demontáži elektroměru. Žalovaná je tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona povinna uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 72 386 Kč. Žalovaná byla k úhradě této částky opakovaně vyzvána, k úhradě však z její strany nedošlo. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužné částky od 8. 5. 2025, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 796 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 896 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 450 Kč (vizte usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 18. 11. 2025) za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.20. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.