8 C 134/2025-93 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 84 187,55 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému téhož dne poskytla úvěr ve výši 54 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 87,51 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 077 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje červencem 2024. Žalovaný uhradil pouze první dvě splátky a dále 1 000 Kč dne , datum, . Následně úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyni proto dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč (dvě pokuty po 499 Kč za prodlení delší než 30 dnů u splátek č. , hodnota, a 4) a právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru v celkové výši 400 Kč (dvě náhrady po 200 Kč za prodlení delší než 15 dnů u splátek č. , hodnota, a 4). Smluvní pokuta a právo na náhradu nákladů jsou dle smlouvy splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne svého vzniku. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, o délce 65 dnů, došlo v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Novou jistinu 64 427,02 Kč (původní jistina 53 711,88 Kč a přirostlé úroky 10 715,14 Kč) byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Jelikož včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení a dále v souladu s bodem 6.5. smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 18 362,55 Kč (0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení od , datum, do , datum, ). Původní jistina 53 711,88 Kč se v souladu s bodem 2.2. smlouvy dále úročí sazbou 87,51 % ročně; za dobu od 91. dne prodlení, tedy od , datum, , žalobkyně požaduje úrok ve výši 12,75 % ročně. Výše smluvního úroku je limitována na 234 835 Kč (120 % původní celkové výše úvěru). Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Žalobkyně dále popsala způsob posuzování úvěruschopnosti klienta a uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost a posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného, výpisů z databází NRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných dokladů. K vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně použila matematický model. Pokud jde o výdaje, vyšla žalobkyně z údajů sdělených žalovaným, které porovnala s výší životního minima. Pokud jsou klientem uváděné výdaje nižší než žalobkyní stanovené minimální výdaje, vychází žalobkyně z těchto minimálních výdajů. Z výpisů z účtu bylo potvrzeno, že žalovaný byl majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen. Dále byla provedena kontrola identity žalovaného (z kopie občanského průkazu). Žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu vymáhání, doklad totožnosti nebyl neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný měl celkový čistý měsíční příjem 23 000 Kč a celkové měsíční náklady činily 9 481 Kč (z toho 4 860 Kč životní minimum a 4 621 Kč náklady na bydlení). Žalovaný neměl vyživovací povinnost. Na základě shromážděných údajů žalobkyně seznala, že je možno žalovanému úvěr poskytnout.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:5. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvou o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, a oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 54 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky ve 48 měsíčních splátkách po 4 077 Kč splatných nejpozději do 22. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Úroková sazba činila 87,51 % ročně, RPSN činilo 132,72 %. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky (viz smlouva na č.l. 13-15 spisu, dodatek č. , hodnota, na č.l. 16-17 a oznámení o schválení úvěru na č.l. 23 vč. dodejky na č.l. 35).6. Totožnost žalovaného byla ověřena dle kopie OP (viz č.l. 18-19).7. Z důkazu o odeslání 1 Kč bylo zjištěno, že žalovaný odeslal ze svého účtu , č. účtu, (dále jen „účet žalovaného“) žalobkyni platbu 1 Kč (viz důkaz o odeslání 1 Kč na č.l. 26v.).8. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vyšla při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného z toho, že příjem žalovaného ze zaměstnání činil 23 000 Kč čistého měsíčně, výdaje na živobytí odpovídají životnímu minimu 4 860 Kč a náklady na bydlení (nájemné a inkaso) činí 4 621 Kč. Žalobkyně dále zaznamenala, že žalovaný je od , datum, zaměstnaný na hlavní pracovní poměr v , právnická osoba, ., na dobu neurčitou, není ve výpovědní době, má vysokoškolské vzdělání, je svobodný a bydlí ve vlastním bydlení (viz hodnocení klienta na č.l. 22).9. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla , datum, připsána mzda 24 385 Kč (viz č.l. 29).10. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla , datum, připsána mzda 26 979 Kč (viz č.l. 30).11. Z výsledku lustrace v NRKI bylo zjištěno, že u žalovaného nebyly evidovány žádné skutečnosti (viz č.l. 33).12. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že ke dni , datum, nebyl u žalovaného veden žádný záznam (viz č.l. 32).13. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně měla povolenou činnost poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení (viz č.l. 8).14. Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta bylo zjištěno, že částka 54 000 Kč byla vyplacena na účet žalovaného dne , datum, (viz doklad o vyplacení úvěru na č.l. 34 a karta klienta na č.l. 25).15. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 9 154 Kč (viz č.l. 25).16. Z výzev ze dnů , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek č. , hodnota, -5, smluvní pokuty a náhrady nákladů spojených s prodlením a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (viz č.l. 36-37).17. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 65 825 Kč a bylo mu oznámeno, že úvěr byl z důvodu prodlení zesplatněn (viz oznámení na č.l. 38).18. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů s poučením o možném soudním řízení (viz předžalobní upomínka na č.l. 39 a podací arch na č.l. 40).19. Z ostatních provedených důkazů (předsmluvní formulář na č.l. 9-12, prohlášení klienta na č.l. 20-21, , informační dokumenty o pojištění na č.l. 24-25, základní informace o klientovi na č.l. 26, zaslaná SMS na č.l. 27, podpis na dálku na č.l. 28) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.20. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:21. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem 9 154 Kč. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila potvrzení o vyplacení mzdy a výsledky lustrace v NRKI a SOLUS. Výdaje hodnotila pouze souhrnně, a to na základě sdělení žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením předmětné smlouvy náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Nepředložila důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by žalobkyně komplexně ověřovala majetkovou situaci žalovaného, zejména výši výdajů.22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyp