7 C 249/2020-14 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky celkem [částka] z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému při použití hromadné dopravy provozované žalobcem. Uvedl, že žalovaný porušil přepravní podmínky [anonymizováno] podniku hl.m. [právnická osoba] a vznikla mu tak povinnost uhradit žalovanou pohledávku. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když žalovaný po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Žalobce s tímto postupem souhlasil již v podaném návrhu. Ohledně skutkového stavu dospěl soud po provedeném dokazování z listinných důkazů předložených žalobcem k závěru, že žalovaný se v [obec] dne [datum] při přepravě na lince metra B, nemohl prokázat při provedené přepravní kontrole [číslo] platným jízdním dokladem. Dle ust. § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. V projednávaném případě žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobcem bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalovanému vznikla proto povinnost zaplatit žalobci jízdné dle ceníku žalobce ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] stanovenou v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Podle § 2550 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a výše uvedených ustanovení zákona [číslo] Sb., soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po [částka] a 3 režijní paušály po [částka] dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH advokáta ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tedy celkem [částka]. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku uvedeno ve zkráceném znění.