18 C 170/2021-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně zrušení věcného břemene užívání, jemuž odpovídá právo žalovaného na bezplatné doživotní bydlení a užívání bytu na pozemku č.st. 648 a věcné užívání k pozemku st. 648 a [číslo] zapsané do Katastru nemovitostí pro obec a kat. území [obec] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, neboť žalobkyně je vlastníkem těchto nemovitostí a to na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene sepsané formou notářského zápisu ze dne [datum] č. NZ [číslo]. Žalovaný však v roce 2007 odešel z nemovitosti, služebnost nevykonával, ač mu v tom nikdo nebránil, proto došlo k promlčení práva žalovaného na výkon služebnosti. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku č.st. 648 [číslo] součástí pozemku je stavba [adresa], zapsané do Katastru nemovitostí pro obec a kat. území [obec] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín. Žalovaný má zapsáno věcné břemenu bytu a věcné břemeno užívání. 5. Z notářského zápisu č. NZ [číslo] vyplývá, že žalobkyně jako kupující a žalovaný jako prodávající dne [datum] uzavřeli kupní smlouvu na nemovitost dům [adresa] [obec] na stavební parcele [číslo] pozemky parcelní číslo stavební 648 a parcelní [číslo] v obci [obec]. Dále byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene mezi žalobkyní a žalovaným, a to právo doživotního bezplatného užívání a bydlení. 6. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný v roce 2007 opustil nemovitost. 7. Soud tak má na základě provedeného dokazovaní a po zhodnocení důkazů dle ust, § 132 o.s.ř. (každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci) za to, že žalobkyně je vlastníkem shora uvedených nemovitostí. Tato nemovitost je zatížena břemenem bezplatného užívání ve prospěch žalovaného zřízeného notářským zápisem č. NZ [číslo]. Žalovaný v roce 2007 opustil nemovitost a věcné břemeno neužíval. 8. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkajících se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 9. Podle § 1299 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. 10. Podle § 618 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem. 11. Podle § 632 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí. 12. Žalobkyně vznesla námitku promlčení a požádala soud, aby věcné břemeno zrušil. Vzhledem k tomu, že žalovaný odešel z nemovitosti v roce 2007, právo služebnosti více jak 13 let nevykonával, pak došlo k uplynutí 10ti leté promlčecí doby. Ohledně stanovení náhrady za zrušenou služebnost, soud rozhodl o zrušení bez náhrady, zejména z důvodu, že žalovaný se sám rozhodl služebnost nevyužívat, a proto mu nevznikne žádná újma, navíc když žalovaný žije někde jinde. Dále pokud je služebnost promlčena a dosud nedošlo k jejímu výmazu, není ani na místě přiznávat za její zrušení náhradu. Jedná se tedy o trvalou změnu poměrů vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby. 13. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve I. výroku tohoto rozsudku. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: - [částka] (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast u jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby činí 3 x [částka] (§ 9 odts.3 písm c)., ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.