19 C 217/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 6 852, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu. [právnická osoba], se zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše [částka] a žalovaný se zavázal společnosti [právnická osoba], takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. V důsledku„ nepovoleného záporného zůstatku“ na tomto účtu vznikla společnosti [právnická osoba], za žalovaným pohledávka na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 6 852, [částka] na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 21, 99 % p.a. z částky 6 852, [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 6 852, [částka] od [datum] do [datum], tj. 333, [částka], a od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice uzavřely dne [datum], se její věřitelkou stala žalobkyně. Žalovaný ji však nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], smlouvu o účtu, na jejímž základě se [právnická osoba], zavázala vést pro žalovaného od [datum] účet a umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše [částka] a žalovaný se zavázal společnosti [právnická osoba], takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a provádět vklady na účet ve výši nejméně [částka] měsíčně. [právnická osoba], umožnila dne [datum] výběr hotovosti z tohoto účtu, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, ve výši [částka]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o účtu ve výši 6 852, [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, [právnická osoba], postoupila pohledávky za žalovaným založené smlouvou o účtu a jejím porušením žalobkyni a jejich postoupení žalobkyni oznámila žalovanému. Žalobkyně ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum]. 4. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout [právnická osoba], úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]). 5. Žalovaný v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru (žádosti o povolení debetního zůstatku) ze dne [datum] uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] čistého měsíčně, nemá vyživovací povinnost ani jiné dluhy. [právnická osoba], prověřila údaje, které jí o svých příjmech sdělil žalovaný, na základě potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] a dále potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], podle něhož je žalovaný též příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně. 6. [právnická osoba], se naopak co do údajů o výdajích žalovaného spokojila jen s prohlášením žalovaného a nijak je neprověřovala. Nezjišťovala ani výši pravidelných výdajů žalovaného na vedení rodinné domácnosti. 7. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by [právnická osoba], splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. 8. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti [právnická osoba], před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl. 9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 10. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující. 11. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru. 12. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 13. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 14. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. 15. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 16. Smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum], je tedy neplatná, protože [právni