19 C 259/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 9 425, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit společně s úrokem ve výši 25, 85 % p.a.„ poplatkem“ za uzavření smlouvy ve výši [částka],„ poplatkem“ za správu úvěru ve výši [částka] a odměnou za hotovostní výběr splátek ve výši [částka], a to ve třinácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. V důsledku prodlení žalovaného se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo [právnická osoba] též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 3 545, [částka] [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], sídlem [adresa] (po změně sídla [obec], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO], jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu [právnická osoba], k níž náležely i pohledávky za žalovaným založené uzavřenou smlouvou o úvěru. [právnická osoba], tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka], jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 947, [částka], a od [datum] do zaplacení a dále náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši [částka] za výzvy žalobkyně žalovanému ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] a za návštěvy žalovaného dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši 25, 85 % p.a. a„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši [částka],„ poplatek“ za správu úvěru ve výši [částka] a odměnu za hotovostní výběr splátek ve výši [částka], a to ve třinácti měsíčních splátkách po [částka] Tyto pohledávky utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s jejich splněním. [právnická osoba] žalovanému oznámila, že pohledávky založené touto smlouvou zastavila ve prospěch [právnická osoba] Toto zástavní právo zaniklo dne [datum]. Dne [datum] [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], jako kupující uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu [právnická osoba] označené jako divize spotřebitelských úvěrů. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba], postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovaným. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum]. 4. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout [právnická osoba] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]). 5. [právnická osoba] prověřila údaje, které jí o svých příjmech a výdajích sdělil žalovaný, na základě mzdového výměru ze dne [datum], vyúčtování mzdy za období od listopadu 2017 do ledna 2018 a dokladu sdruženého inkasa plateb obyvatelstva za období března 2018. Z těchto dokladů vyplývalo, že žalovaný dosahuje výkonem závislé práci výdělku ve výši přibližně [částka] čistého měsíčně a některé výdaje rodinné domácnosti žalovaného na bydlení činí [částka]. Žalovaný uvedl, že jeho pravidelné výdaje dosahují částky [částka] měsíčně. 6. Žalobkyně skutkově tvrdila, že vůči žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení. Opomněla však skutkově tvrdit, zda a jak [právnická osoba] prověřovala způsob plnění dosavadních dluhů žalovaného (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). I kdyby [právnická osoba] zjišťovala, zda insolvenční soud zjistil úpadek žalovaného, nedostačovalo by to samo o sobě ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Je tomu tak proto, že by si poskytovatel informace z negativního registru klientských informací měl opatřit v zásadě vždy, výjimku snad lze hledat jedině v případech, kdy si poskytovatel ze všech okolností je jist, že spotřebitel v úpadku v podstatě být nemůže ([příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], P., [příjmení], L., [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, k § 86). O takový případ úplné jistoty však v projednávané věci nejde. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy sice porovnala příjem a některé pravidelné výdaje žalovaného, avšak nezabývala se tím, zda žalovaný měl jiné dluhy ani způsobem jejích plnění. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by [právnická osoba] splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. 8. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl. 9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 10. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující. 11. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru. 12. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné