20 C 131/2020-19 — Okresní soud v Kolíně

[příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s úrokem z prodlení s tvrzením, že žalovaný byl dne [datum] při přepravě autobusem linky 387 kontrolován přepravní kontrolou, neprokázal se platným přepravním dokladem a odmítl předložit doklad totožnosti, čímž porušil své povinnosti vyplývající ze zákona a přepravního řádu. O tomto byly sepsány se žalovaným protokoly o provedené přepravní kontrole a žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážky k jízdnému ve výši [částka] a ve výši [částka]. Přes výzvu k úhradě žalovaný dosud zažalovanou částku nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalovaného se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagoval na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. Po skutkové stránce dospěl soud z listin předložených účastníky k závěru, že žalovaný cestoval dne [datum] na lince autobusu 387 [anonymizována tři slova], kde byl v 10:14 hodin mezi zastávkami [obec] - [ulice] a [obec] - rozcestí kontrolován pověřeným kontrolorem [anonymizována tři slova] [právnická osoba] O provedené kontrole byly sepsány protokoly [číslo]. Dle protokolu [číslo] měl u sebe žalovaný jízdní doklad [číslo], který mu nebyl odebrán. V protokolu není vyznačeno, že by žalovaný porušil některou z povinností. Identifikován byl za pomoci Policie ČR. Dle protokolu [číslo] žalovaný porušil povinnost předložit průkaz totožnosti, identifikován byl za pomoci Policie ČR. Jiné porušení povinností v protokolu zaznamenáno není. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osoby dle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle § 18a odst. 2 a 3 zákona číslo 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu, výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podle Smluvních přepravních podmínek PID (metro, tramvaje, lanová dráha, autobusy, trolejbusy, plavidla) účinného od 1. 8. 2018, ve znění dodatků, cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku [částka] (čl. 8 Smluvních podmínek PID); cestující, který znečistil nebo poškodil vozidlo nebo jiné zařízení dopravce, ohrožuje bezpečnost nebo plynulost dopravy, případně jinak porušuje ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., zákona č. 266/1994 Sb., vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Smluvních přepravních podmínek PID, zaplatí přirážku ve výši [částka] (čl. 8 Smluvních podmínek PID). Žaloba není důvodná v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení přirážky dle § 18a odst. 2 a 3 zákona o silniční dopravě. Z protokolů o provedených přepravních kontrolách vyplývá, že žalovaný nepředložil průkaz totožnosti, žádnou jinou povinnost však neporušil (jízdní doklad dle protokolu měl). Kdyby řádně nezaplatil jízdné, pověřená osoba by v protokolu jistě zaškrtla možnost dopadající na danou situaci, jak se v obdobných případech běžně děje. Jako nedůvodnou soud žalobu posoudil i v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty dle č.l. 8 Smluvních podmínek PID. Uplatněný nárok žalobkyně založila na tvrzení, že žalovaný porušil povinnost prokázat se dokladem totožnosti. Jednak tato povinnost žalovaného stíhá pouze v případě, že se neprokáže platným jízdním dokladem, což zde nenastalo, jednak na tuto situaci ujednání o smluvní pokutě nedopadá. Smluvní pokuta musí být stanovena pro porušení konkrétní povinnosti, proto nelze shora citované ujednání smluvních podmínek PID vztahovat paušálně na jakékoliv porušení povinností dle zákona o silniční dopravě, vyhlášky č. 175/2000 Sb. či Smluvních podmínek PID. Dle obsahu citovaného ustanovení se smluvní pokuta týká hrubě nevhodného chování cestujícího ve voze. Při extenzivním výkladu by žalobkyně mohla ad absurdum touto smluvní pokutou sankcionovat např. porušení povinnosti přidržovat se pohyblivého madla na pohyblivých schodech v metru a stát ve směru pohybu schodů (čl. 4 [číslo] Smluvních podmínek PID). V této věci žalovaný dle obsahu protokolů o kontrole vyčkal příchodu policie, která provedla jeho ztotožnění. I když tedy pověřené osobě nepředložil průkaz totožnosti, žalobkyni nezmařil možnost domáhat se domnělého nároku na zaplacení přirážky. Žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, odtud výrok II.