4 T 8/2021-328 — Okresní soud v Kolíně

1. Předně soud konstatuje, že tento rozsudek je již v pořadí druhým meritorním rozhodnutím, když usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2021, č. j. 13 To 116/2021-321, byl zrušen rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 4 T 8/2021-305, kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby. Citovaným usnesením bylo zdejšímu soudu uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Pro úplnost soud níže shrnuje výpovědi obžalovaného a svědků, které byly učiněné v rámci hlavního líčení dne 31. 3. 2021 a listinné důkazy, které byly téhož dne provedeny. Soud tedy provedl veškeré důkazy, které byly potřebné pro zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. řádu). 2. Obžalovaný vypověděl, že se cítí nevinen, rozhodně není pravda to, co je napsáno v obžalobě. Žádný úplatek nikomu nedával. Je pravda, že na žádost sv. (jméno) a ještě nějakého (jméno), ale to byl jeho kolega, kterého obžalovaný nezná, vše zařizoval sv. (jméno) vůči obžalovanému, jel na dopravku v Kolíně vyřídit přihlášení vozidel. Měl složku s doklady od (jméno), tam byly i peníze na poplatky, nevyzná se v tom, kolik ty poplatky činí, navíc za každý typ vozidla byla údajně jiná částka. Takže když složku s doklady předal panu (příjmení), tak ten mu řekl, že má jít zaplatit správní poplatky na pokladnu, to učinil, použil na to peníze, které byly v té složce spolu s doklady, nic mu nezbylo, nic si nenechával, a to nikdy. Když mu sv. (jméno) doklady předával, neví, kolik tam bylo peněz. Když šel na pokladnu, tak sv. (příjmení) si ponechal doklady a obžalovanému dal tu finanční hotovost, která odpovídala poplatku. Doklady si nechal. Viděl, jak otevřel složku, vyndal doklady, peníze dal stranou, ty si vzal pak na ty poplatky, neviděl, že by tam nějaké peníze zůstaly. 3. Nato byla obžalovanému ve smyslu § 207 odst. 2 tr. řádu čtena část výpovědi obžalovaného z protokolu o výslechu obviněného, kdy uvedl, že sv. (příjmení) předal příslušnou služku, ten ji otevřel, řekl, ať si obžalovaný vezme peníze a jde na pokladnu zaplatit správní poplatek, obžalovaný tak ze složky vzal všechnu hotovost a poplatek uhradil. K tomu obžalovaný nyní uvedl, že je možné, že z té složky bral peníze přímo on a nevyndával je sv. (příjmení), je to už dlouho. 4. Obžalovaný dále vypověděl, že pracoval pro sv. (jméno) jako řidič, vozil ho, kam bylo potřeba, sám na úřadě, jako v tomto případě, byl zcela výjimečně. Řekl by v jednotkách případů. Jinam než do Kolína, sám nejezdil. Pokud jel sám na úřad do Kolína, takto vždy předem telefonicky sv. (jméno) vyjednal a obžalovaný měl pokyn jít přímo za sv. (příjmení). Bylo to výjimečně, obvykle si tyto záležitosti vyřizoval sv. (jméno) osobně. 5. Obžalovaný k následným dotazům uvedl, že sv. (jméno) to vždy dohodl předem se sv. (příjmení), ten věděl, že obžalovaný přijede s dokumenty k vozům, takže nebyl překvapen, co mu tam nese. Plnou moc neměl. Neorientuje se v tom, co je potřeba k přihlášení vozidla, předpokládá, že to je technický průkaz, doklad o evidenční kontrole, případně nějaké celní doklady. Když z úřadu odjížděl, takto bylo různé, někdy dostal velký technický průkaz, někdy nic a vyzvedával si hotové doklady potom osobně sv. (jméno). Pokud bylo obžalovanému předloženo rozhodnutí na č.l. 150 k vyjádření, zda je mu toto rozhodnutí známo, zda něco podepisoval, tak uvedl, že mu to nic neříká, on nikdy nic za sebe, ani za sv. (jméno) nepodepisoval, je možné, že sv. (jméno) se na úřad dostavil téhož dne někdy v odpoledních hodinách, pokud tam je datum 20. 7. 2012, nebo to datum je vyznačeno chybně, ale o tom nic neví. Je pravda, že někdy jeli na úřad i dvakrát za den, když např. sv. (příjmení) měl hodně práce a dopoledne to nestihl vyřídit, tak si to pak vyzvedával odpoledne, ale opravdu si po těch letech není schopen vzpomenout, zda to tak bylo 20. 7. 2012. Osobně se vůbec nevyzná v tom, jak to na úřadu chodí. Zda musí být rozhodnutí, které mu bylo předloženo, vydáno dříve, než je vydán TP. Trvá na tom, že nic nepodepisoval, není schopen říct, zda a kdy odvážel TP k těm konkrétním vozidlům uvedeným v obžalobě a případně, kdy to sv. (jméno) podepsal. Osobně se domnívá, že pokud byli domluveni, tak asi není problém, aby listiny byly vydány a sv. (jméno) to podepsal dodatečně, ale to je domněnka. Skutečně nic víc neví. Když vezl sv. (jméno), tak s ním na úřad nechodil, čekal dole v autě, případně si naproti v Bille koupil něco k jídlu. Výši správních poplatků nezná. Dokumenty nezkoumal, prostě pokud něco odvážel, tak opět obdržel složku, kterou předal. Skutečně se v tom nevyzná. Informace pro něho byla vždy maximálně taková, že buď je vše v pořádku, dokumenty kompletní a přihlášení lze provést, nebo že něco chybí, dokud se to nedoplní, tak vozidlo přihlášeno nebude. Co dostal ve složce, neotvíral, jen to předal. Neví, zda odvážel čistopisy technických průkazů apod., opravdu to nezkoumal. 6. Svědek (příjmení) vypověděl, že obžalovaného zná okrajově, ví, že občas přivezl nějaké doklady od sv. (jméno). Pro sv. (jméno) se toho dělalo hodně, že by se dělalo něco osobně pro obžalovaného, to neví. Nepamatuje si, že by obžalovaný něco podepisoval, to by musel mít plnou moc. Ale je to už 9 let, na žádný konkrétní případ si nevzpomíná, bylo běžné, že s doklady se předávaly peníze a žadatel buď uhradil poplatek na pokladně, nebo tam nechal peníze, to např. když pokladní nebyla přítomna nebo měla jinou práci. Svědek poplatek zaplatil a případný přebytek peněz vrátil. Je možné, že by bylo vydáno rozhodnutí a TP a žadatel sv. (jméno) to podepsal až dodatečně, to se stát mohlo, ale opravdu už neví. Obžalovaný mu určitě žádný úplatek nepředával. Sv. (jméno) měl v dokladech velký nepořádek, neustále se něco doplňovalo, řešilo, celkově měli práce na úřadu velmi mnoho. 7. Svědek k následným dotazům uvedl, že schvaloval i technickou způsobilost vozidel dovezených ze zahraničí. Musel se doložit TP, protokol z STK, případně další doklady ohledně homologací apod. Jeho úkol byl, pokud bylo vše v pořádku, vydat technický průkaz a rozhodnutí. Dělalo se to najednou, není možné, aby existoval technický průkaz bez rozhodnutí. Výjimečně se to nedělalo najednou, když např. nešel systém. Takže to by vydal rozhodnutí až následně. Rozhodnutí nedoručovali, vydávali ho na místě, vydávali ho s TP. Rozhodnutí bylo podepsáno žadatelem při převzetí. Nepamatuje se, že by obžalovaný přišel společně se sv. (jméno). Ale konkrétně si to nepamatuje. Mohlo se to stát. Znal ty lidi, co tam chodili řadu let, takže tam běžně nechávali doklady od více vozidel, peníze na poplatky, něco se pak vracelo, prostě dělalo se to různě. 8. Svědek (jméno) vypověděl, že obžalovaného zná, pracoval pro něho jako řidič. Když neměl čas, tak mu doručoval doklady mezi Prahou a Kolínem, a to je vše. Vozil doklady k autům, která byla potřeba přihlásit, peníze dostával na poplatky, případně jako odměnu pro sebe, nikoli jako odměnu pro kohokoli dalšího. Pokud vezl na nějaké jednání sv. (jméno), tak těch jednání se neúčastnil, čekal v autě. Obecně může říci, že poplatek za vozidlo z EU činil 1 500 Kč, mimo EU 2 000 Kč, ale není si tím jist. Doklady předával v Kolíně vždy sv. (příjmení), byl to kamarád, prostě to dělali tímto způsobem. Na konkrétní případ, uvedený v obžalobě, po předestření typů vozidel a data, si konkrétně nevzpomíná. Je pravda, že záležitost přihlašování těch vozidel se řeší spoustu let, byl vyslýchán opakovaně. Není pravdou, že by sv. (příjmení) prostřednictvím obžalovaného posílal nějakou„ odměnu“, vždy doručoval pouze doklady a peníze na poplatky. S ohledem na dobré vztahy se sv. (příjmení) bylo běžné, že ty peníze nebyly přesně na ta vozidla, která se ten den řešila, stávalo se, že mu sv. (jméno) dlužil poplatky nebo naopak tam zůstaly nějaké peníze navíc, ale většinou dlužil a vypořádali to dodatečně. Prostě neúčtovalo se to každé auto do koruny ten den. 9. Svědek (jméno) k následným dotazům uvedl, že peníze posílal k tomu, aby vozidlo mělo technickou způsobilost, alespoň většinou. Tím dostali čistopis technického průkazu, kde nebyl uveden žádný vlastník. Žadatelem o schválení té technické způsobilosti byla firma (právnická osoba), ale nebylo to vždy. Někdy obžalovaný na úřad doklady vezl, někdy naopak jel pro doklady, nebylo to nijak ucelené, řešilo se to operativně, co bylo zrovna potřeba. Neví, jestli mu někdy přivezl čistopis technického průkazu, to většinou dával sv. (příjmení) jemu, ale opravdu již neví. Podle sv. (jméno) není problém, aby vozidlo, které 20. 7. 2012 v 9.00 hod. dostalo technickou způsobilost, tak týž den odpoledne mohlo být přihlášeno a dostat přidělenou registrační značku. 10. Z příkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 14. 5 2012, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], bylo zjištěno, že byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu tel. č. (tel. číslo), které užíval sv. (jméno), kdy dne 20. 7. 2012 cca v 8:25 hod. měl proběhnout rozhovor mezi obžalovaným a sv. (jméno), ze kterého soud zjistil