9 C 208/2021-14 — Okresní soud v Kolíně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tvrzením, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatelem osobního automobilu nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“). Pro uvedené období neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Požadovaná částka se skládá z příspěvku ve výši [částka] dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka] dle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. po odečtení částky [částka], kterou žalovaný uhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalovaného se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagoval na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. 4. Po skutkové stránce dospěl soud z listin předložených účastníky k závěru, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatelem osobního automobilu nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a rovněž zaslala upomínku na adresu žalovaného. Ten však uhradil toliko [částka] a částku [částka] neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku [částka]. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku [částka]. Dle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 6. Skutečnosti rozhodné pro aplikaci § 4 zákona byly dostatečně prokázány výzvou k úhradě zákonného příspěvku, v níž jsou inkorporovány údaje z Centrálního registru vozidel vedeného Ministerstvem dopravy a evidence pojistných smluv vedené žalobkyní, jak to předpokládá § 15 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný správnost tohoto stěžejního důkazního prostředku nikterak nezpochybnil (a to ani v rovině tvrzení, natož pak důkazními návrhy směřujícími k vyvrácení správnosti údajů uvedených ve výzvě), nevyvstala v řízení potřeba vyzývat žalobkyni k označení dalších důkazních prostředků na podporu jejích tvrzení. Výše denní sazby uplatněná v žalobě odpovídá § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Příspěvek byl splatný do [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náhradu nákladů zastoupení advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zástupkyně žalobkyně učinila v řízení celkem tři úkony právní služby do podání žaloby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), za něž má nárok na odměnu po 3 x [částka] (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a.t.) a na náhradu hotových výdajů po [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.). Dále soud žalobkyni přiznal náhradu za daň z přidané hodnoty, ve výši 21 % z nákladů zastoupení advokátem – plátcem daně dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Platebním místem pro náhradu nákladů řízení je zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůta k plnění u samotné přisouzené částky i u náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení.