11 C 213/2022-28 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 29 278 Kč s příslušenstvím z titulu plateb za užívání bytu v roce 2020. Uvedl, že je vlastníkem domu [adresa] v [část obce], ulice [ulice], žalovaná byla na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] nájemcem bytu [číslo] o velikosti 1+1 v tomto domě. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum]. Žalovaná ale byt přesto dále užívala bez právního důvodu, k předání bytu žalobci došlo exekučně dne [datum]. Žalobce požadoval úhradu za nájemné za měsíce březen 2020 v částce 877 Kč, duben až červen ve výši 3 101 Kč měsíčně (celkem 10 180 Kč), a dále z titulu bezdůvodného obohacení za měsíce červenec až prosinec 2020 ve výši 3 183 Kč měsíčně (celkem 19 098 Kč), kdy tato částka se rovná nájmu a úhradám za plnění poskytovaná s užíváním bytu, které by žalovaná musela hradit jako nájemce. Žalovaná přes výzvu žalobce na celkovou dlužnou částku ničeho nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Svá tvrzení žalobce doložil nájemní smlouvou ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Kolín, evidenčním listem příslušným k předmětnému bytu, vyúčtováním nájemného a služeb a úhrad spojených s užíváním bytu a jejich placení žalovanou za rok 2020, exekučním předáním bytu ze dne [datum] a upomínkou ze dne [datum] zaslanou žalované. Na základě těchto listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce je vlastníkem domu [adresa] ul. [ulice], [část obce]. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] ve 3. podlaží uvedeného domu o velikosti 1+1. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], kdy byl nájemní vztah uplynutím doby ukončen. Žalovaná byt dobrovolně nevyklidila, byt byl vyklizen prostřednictvím Exekutorského úřadu Nymburk dne [datum]. Žalobci vznikl nárok na úhradu za užívání předmětného bytu žalovanou za období březen až červen 2020 (nájemné) a za červenec až prosinec 2020 (bezdůvodné obohacení), kdy měsíční předpis nájemného pro předmětný byt pro rok 2020 činil 3 101 Kč, záloha na služby činila 2 324 Kč měsíčně, přičemž dluh žalované na nájemném dle evidence žalobce činil 10 180 Kč a dluh z bezdůvodného obohacení činil celkem 19 098 Kč. Žalovaná byla vyzvána žalobcem k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. Dle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Nájemní vztah vznikl na základě nájemní smlouvy ve smyslu ust. § 2201 o.z. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou a skončil dnem [datum]. Žalovaná byt užívala dále bez právního důvodu, toto tvrzení nebylo v průběhu řízení vyvráceno, přičemž k exekučnímu předání bytu žalobci došlo dne [datum]. Částka, kterou žalobce požaduje, je nájemné za měsíc březen 2020 ve výši 877 Kč a za měsíce duben až červen 2020 ve výši 3 101 Kč měsíčně, za měsíce červenec až prosinec 2020 požadovaná částka odpovídá svou výší nájemnému a zálohám za služby, které by žalovaná platila jako nájemce bytu, tj. 3 183 Kč měsíčně. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná požadované částky za užívání bytu za uvedená období zaplatila, proto soud žalobě vyhověl. Nárok na úrok z prodlení je odůvodněn ust. § 1970 o.z. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení, spočívající v nákladech za uhrazení soudního poplatku ve výši 1 464 Kč a v nákladech na právní zastoupení, které činí odměna advokáta stanovená dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci po 2 300 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl. a 21% DPH ve výši 1 638 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem 10 902 Kč. Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů v této výši zaplatila k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.