14 C 282/2021-31 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení částky 4 995,25 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, to vše na základě Smlouvy k službě [anonymizováno] účet. Smlouva byla žalovaným podepsána aktivací tohoto účtu, verifikační zprávou a předložením kopie občanského průkazu. Po uzavření formulářové smlouvy na internetových stránkách [webová adresa] je v takovém případě„ zákazníkovi“ zaslána platební [anonymizováno] Karta, kterou lze aktivovat prostřednictvím [anonymizováno] účtu. [anonymizováno] Karta je přitom platební karta [anonymizováno] určená pro bezhotovostní transakce u obchodníků, u níž má„ zákazník“ možnost využít za sjednaný poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování. Žalovaný prostřednictvím [anonymizováno] Karty využil služby v celkové ceně 4 995,25 Kč. 2. Žalobce rovněž požadoval poplatek z prodlení ve výši 1 150,50 Kč představující sankci za porušení povinnosti žalovaného uhradit splátky řádně a včas. Výše poplatku se odvíjí od délky prodlení žalovaného. Uhrazení do 30 dnů po splatnosti 650 Kč plus 10% z celkového vyúčtování. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný čerpal služby žalobce tím, že využíval [anonymizováno] kartu a čerpal od žalobce za služby celkovou částku 4 995,25 Kč. Peněžní prostředky čerpané za předchozí kalendářní měsíc byl žalovaný povinen uhradit dle VOP žalobci do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou čerpaných peněžních prostředků ve lhůtách splatnosti byla sjednána ve VOP smluvní pokuta. Způsob čerpání peněžních prostředků žalovaným a hrazení částek žalobci se podává z měsíčních přehledů (invoice period) za dobu od srpna 2020 do října 2020. Žalovaný byl žalobcem průběžně e-mailem informován o svých platebních povinnostech a o výši dlužné částky. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Účastníci uzavřeli dne 17.8.2020 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú. 6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 z. s. ú.). Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. 7. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem provedl před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když se v tomto směru omezil jen na popis způsobu uzavření smlouvy za pomoci prostředků komunikace na dálku (webových stránek poskytovatele úvěru). 8. Z toho důvodu byl žalobce před jednáním vyzván usnesením ze dne 21.12.2021, č. j. [číslo jednací], (zejména) aby doplnil žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne 6.1.2022 (č. l. 18) sdělil, že žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného o čemž právě svědčí výše limitu twisto účtu, která byla navýšena na částku 5 000 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 26 000 Kč a výdaje 9 300 Kč. K jednání se žalobce nedostavil (řádně omluven), takže ho soud nemohl u jednání dne 16.2.2022 poučit v uvedeném směru o jeho povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění procesní povinnosti podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. 9. Žalobce tak v řízení nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní o tom, že jeho právní předchůdce (poskytovatel úvěru) posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalovaného a musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. K tomu soud ještě dodává, že žalobní strana svou nepřítomností zabránila soudu, aby jí u jednání poskytl potřebná poučení ve shora uvedeném smyslu; nemůže proto úspěšně namítat, že soudem prvního stupně o svých povinnostech poučena nebyla (viz JUDr. Ljubomír Drápal: Příprava jednání a projednání věci samé ve sporném řízení před soudem prvního stupně po novele občanského soudního řádu in Právní rozhledy 5/2002, Mimořádná příloha, s. 21). Na tom nic nemění ani znění omluvy zástupce žalobce (uvedený přípis č. l. 28), že žádá o sdělení:„ pokud by soud považoval naši účast na jednání za nezbytnou,…je připraven a ochoten se zúčastnit“. 10. Soud nemá pochybnosti o tom, že uzavřená smlouva o twisto účtu ze dne 17.8.2020 je svou povahou smlouva o úvěru (z hlediska zákona o spotřebitelském úvěru jde o odloženou platbu), dospěl však k závěru, že žalobce netvrdil (tím spíše neprokázal), že při uzavírání smlouvy zkoumal s dostatečnou péčí úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je tak s ohledem na § 9 odst, 1 z.s.ú. a § 588 o.z. absolutně neplatná, jak již bylo podrobně rozvedeno v bodu 6. rozsudku. 11. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o prodlení a smluvních pokutách. Ze žalobních tvrzení plyne, že žalovaný prostřednictvím [anonymizováno] Karty využil služby v celkové výši 4 995,25 Kč. Žalobce proto může ve standardní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) požadovat toliko úhradu této částky včetně úroku z prodlení z této částky v zákonné výši v návaznosti na prodlení žalovaného podle výzvy žalobce (§ 573, § 1958 odst. 2, § 1970 o. z., § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). 12. Na základě všeho doposud uvedeného soud žalobě vyhověl jen v rozsahu shora uvedeném; požadavek na zaplacení zbývající částky zamítl. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do jistiny 4 995,25 Kč, naopak neúspěšný co do částky 1 150,50 Kč představující sankci za porušení povinnosti žalovaného uhradit splátky řádně a včas. Úspěch žalobce je tak jen částečný (81,2 %) a náleží mu poměrná (62,6 %) náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku (400 Kč), odměny advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé a vyjádření na výzvu soudu) ve výši 800 Kč (§ 7 bod 3., § 14b odst. 1písm. c/ bod 1. advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů ve výši 400 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a b/ advokátního tarifu) a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 1 852 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí 1 158 Kč, místo plnění a lhůta k plnění byly určeny podle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.