17 C 277/2021-37 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřeli dne 15. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě částku 5 302 Kč a tyto prostředky se zavázal vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný však na splátky nesplácel řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 8. 2018 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 7 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 932 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 2 428 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 642 Kč Tyto částky se zavázal splácet v 45 týdenních splátkách po 274 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, kde si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé celkové částky zápůjčky, že platby žalovaného jsou nejprve započítávány na poplatky a poté na jistinu. Ze zákaznické karty soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný vyplnil formulář, kde uvedl, že bydlí v nájmu, je vyučený, nevyživuje žádnou osobu, nemá svůj účet, má vozidlo, má jeden zdroj příjmů ze zaměstnání ve výši 12 744 Kč měsíčně, věřitel ověřil pracovní smlouvu na dobu neurčitou, dále jsou uvedeny odhadované měsíční výdaje 3 500 Kč. Z tabulky umoření má soud za prokázané, že žalovaný nesplatil žádnou částku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že tyto pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni a z dopisu ze dne 20. 1. 2020 má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovaný převzal půjčenou částku v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s půjčenou částkou bude splácen ještě úrok a poplatky, dohodly se, že jakékoli splátky budou nejprve započítány na tyto poplatky a poté na jistinu. Dále si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně úroku a poplatků. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným a ověřením zaměstnání. Žalovaný nesplatil žádnou částku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Soud neprovedl k důkazu navržený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, neboť věc posuzuje dle konkrétních okolností každého případu. 5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o.z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o.z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. o.z. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález] ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného zápůjčky splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala podklady a informace od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinna v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí, žalovaný nebyl úvěruschopný. Před uzavřením smlouvy žalovaný uvedl, že má příjem 12 744 Kč měsíčně, bydlí v nájmu, náklady na bydlení nebyly nijak řešeny ani ověřovány, věřitel se spokojil s odhadem měsíčních nákladů 3 500 Kč, což absolutně neodpovídá situaci na trhu s nájmy a energiemi. Pokud předchůdkyně žalobkyně uzavřela i tak s žalovaným smlouvu o zápůjčce, porušila své povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, smlouvu soud shledal z tohoto důvodu absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku. 9. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž