18 C 101/2022-39 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce příslušenství v celkové výši [částka] spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil, když celkem na úvěr uhradil pouze částku [částka]. Uhrazená částka byla dle předpisu splátek v rozsahu [částka] alokována na poskytnutou jistinu a v rozsahu [částka] na příslušenství úvěru. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky ve výši [částka], kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši [částka] a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši [částka]. Jelikož žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky řádně nesplatil, vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Uvedenou smluvní pokutu požadoval žalobce v kapitalizované výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě, ačkoliv mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobce řádně omluvil, žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] Financial Services, [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši [částka]. Příslušenství úvěru činilo [částka] a skládalo se z úroku [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a z inkasního poplatku ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit formou 14 měsíčních splátek po [částka] (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru, smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný uhradil celkem na smlouvu [částka] a dle evidence žalobce dluží tak na úvěr částku [částka] z toho [částka] na jistině a [částka] na příslušenství. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzýván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího archu). 6. Po právní stránce posoudil soud vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobce a žalovaného) jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni [datum], je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. 15. Dle názoru soudu je následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (smlouvy o zápůjčce). Soud v tomto směruje odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem