18 C 87/2022-29 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo] která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti, které měly být splaceny do dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky a zpracování žádosti ve výši [částka]. Žalovaný do termínu splatnosti na zápůjčku neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným ve výši [částka] vyplývající z uvedené smlouvy o zápůjčce postoupena z původního věřitele na žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se účastníci omluvili. Soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a sdělením banky, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka]. Příslušenství úvěru činilo [částka] a bylo představováno poplatkem za zpracování žádosti a za poskytnutí zápůjčky. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit do dne [datum]. Jistina zápůjčky byla žalovanému poskytnuta dne [datum]. Žalovaný do termínu splatnosti neuhradil na smlouvu ničeho. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a na ní navazující realizační smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce posoudil soud vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobce a žalovaného) jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do dne [datum], je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení zápůjčky včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce se k jednání nařízenému na den [datum] nedostavil a nemohl tak být o této skutečnosti poučen ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Žalobce k posuzování úvěruschopnosti žalovaného pouze uvedl, že původní věřitel prověřil, zdali se žalovaný nenachází v insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí. Vzhledem k výši poskytované částky pak nebylo zapotřebí prověřovat žalovaného. Žalobce k tomu žádné důkazy nenavrhl. 15. Dle názoru soudu je následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti právního předchůdce žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti. 16. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o zápůjčce byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. 17. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny zápůjčky. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil z titulu smlouvy o zápůjčce žalovanému částku [částka], žalovaný nezaplatil ničeho a k úhradě mu tak zbývá uhradit na jistině částku právě ve výši [částka]. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). 18. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. 19. O nákl