19 C 158/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal, aby mu zaplatil [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že žalovaný vůči němu dne [datum] písemně uznal dluh spočívající v povinnosti zaplatit žalobce nájemné za období od ledna do září 2015 v celkové výši [částka] podle nájemní smlouvy, kterou účastníci řízení uzavřeli, a to do [datum]. Příslušenstvím této pohledávky žalobce za žalovaným je poplatek z prodlení v zákonné výši. Žalovaný ji nesplnil ani přes výzvu žalobce ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vůči žalobci uznal dluh spočívající v povinnosti zaplatit žalobci nájemné za období od ledna do září 2015 v celkové výši [částka] podle nájemní smlouvy, kterou účastníci řízení uzavřeli, a to do [datum]. 4. Z dohody o zániku nájmu, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], soud zjistil, že nájemní poměr zanikl dne [datum]. 5. Z dopisu zástupce žalobce žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobce doručil žalovanému dne [datum], jak vyplývá z dodejky. 6. Žalovaný tedy vůči žalobci dne [datum] uznal dluh spočívající v povinnosti zaplatit žalobci nájemné za období od ledna do září 2015 v celkové výši [částka] podle nájemní smlouvy, kterou účastníci řízení uzavřeli, a to do [datum]. 7. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 9. Podle § 2251 odst. 1 věta první o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. 10. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 11. Dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015, povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však [částka] za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu. 12. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se podle § 2053 o.z. za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Podle § 3074 odst. 1 o.z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 14. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci nájemné za období od ledna do září 2015 ve výši [částka]. Domněnku trvání tohoto dluhu, včetně úplaty za užívání bytu v období srpna a září 2015, tj. za dobu po zániku nájemního poměru, není způsobilá vyvrátit ani dohoda o zániku nájmu, neboť za období do vyklizení bytu měl žalobce právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného. 15. Soud naopak žalobu zamítl co do žalobního požadavku na zaplacení poplatku z prodlení ve výši 2, 5 promile denně z částky [částka], nejméně však [částka] za každý, i započatý měsíc prodlení, od [datum] do zaplacení. Příslušenstvím pohledávky žalobce za žalovaným na zaplacení nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] je totiž úrok z prodlení podle § 1970 o.z. To platí i v případě, že by nájemní poměr účastníků řízení vznikl před [datum], protože v období po [datum] by se řídil právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014. Předmětem řízení v projednávané věci je přitom nájemné za období od ledna do září 2015. 16. Domáhal-li se proto žalobce zaplacení poplatku z prodlení namísto úroku z prodlení, soud žalobu co do požadovaného poplatku z prodlení zamítl, protože poplatek z prodlení z hlediska hmotného práva představuje jiné subjektivní právo (jiné příslušenství pohledávky) než úrok z prodlení. Bez změny žaloby soud nemohl žalobci namísto požadovaného poplatku z prodlení přiznat úrok z prodlení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. 29 Odo 247/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2890/2012). 17. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 18. Žalobce měl v projednávané věci úspěch v rozsahu 14 % a žalovaný v rozsahu 86 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], zatímco žalobu zamítl co do příslušenství, jehož výše ke dni vyhlášení tohoto rozsudku činila 217 962, [částka], a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 72 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 19. Žalobce zaplatil soudní poplatek za řízení ve výši [částka]. Soud však v projednávané věci nevydal elektronický platební rozkaz, a proto podle položky 2 bod 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, žalobci doměřil soudní poplatek do výše podle položky bod 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích, tj. do částky [částka]. Je tedy žalobce povinen doplatit na soudním poplatku za řízení [částka] ([částka] – [částka]).