19 C 207/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal, aby mu zaplatil [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaný užíval byt [číslo] v budově [adresa], část obce Kolín II, která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Kolín. Nájemní poměr zanikl dne [datum] v důsledku uplynutí doby nájmu. Žalovaný však předmět nájmu užíval až do [datum], kdy jej odevzdal žalobci. Žalovaný tak byl povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení odpovídající ujednanému nájemnému ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Tuto pohledávku však žalovaný splnil jen zčásti. Má proto žalobce za žalovaným pohledávku ve výši [částka] na jistině. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný ji nesplnil ani přes výzvu žalobce ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec Kolín a katastrální území Kolín, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Kolín, jejíž součástí je budova [adresa], část obce Kolín II. 4. Z nájemní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřeli žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce, soud zjistil, že žalobce přenechal žalovanému k užívání byt v budově [adresa], část obce Kolín II, která je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Kolín (čl. I. odst. 1 nájemní smlouvy), a žalovaný se zavázal platit za to žalobci nájemné výši [částka] měsíčně (čl. II. odst. 2 a příloha nájemní smlouvy). Nájemné bylo splatné vždy do konce kalendářního měsíce, za který se platí (čl. II. odst. 4 nájemní smlouvy). Žalobce mohl nájemné zvýšit o roční míru inflace stanovenou a uveřejněnou Českým statistickým úřadem (čl. II. odst. 6 nájemní smlouvy). 5. Ze sdělení Českého statistického úřadu soud zjistil, že míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen činila 2, 1 % za rok 2018 a 2, 8 % za rok 2019. 6. Z dopisu žalobce žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uplatnil právo na zvýšení nájemného na [částka] měsíčně počínaje [datum]. Toto vyrozumění doručil žalobce žalovanému dne [datum], jak vyplývá z obálky zásilky, která je obsahovala. 7. Z dopisu žalobce žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uplatnil právo na zvýšení nájemného (náhrady za užívání bytu ve výši nájemného) na [částka] měsíčně počínaje [datum]. Toto vyrozumění doručil žalobce žalovanému dne [datum], jak vyplývá z doručenky. 8. Ze zápisu o předání bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný odevzdal předmět nájmu žalobci. 9. Z dopisu žalobce žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalovanému doručil dne [datum], jak vyplývá z doručenky. 10. Účastníci řízení tedy uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobce přenechal žalovanému k dočasnému užívání byt v budově [adresa], část obce Kolín II, jež je součástí stavební parcely p.č. st. [číslo], katastrální území Kolín, a žalovaný se zavázal platit žalobci nájemné ve výši [částka] měsíčně. Žalobce vykonal ujednané právo na zvýšení nájemného na [částka] měsíčně od [datum] a na zvýšení náhrady za užívání bytu na [částka] měsíčně od [datum]. Nájemní poměr účastníků řízení zanikl dne [datum], avšak žalovaný byt vyklidil a odevzdal žalobci až dne [datum]. 11. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] ani ze zápisů o zasedání rady žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 12. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 14. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 15. Žalovaný tedy byl povinen zaplatit žalobci náhradu za užívání bytu po skončení nájemního poměru za období od června 2020 do října 2020 ve výši [částka], z níž žalobce žádá zaplacení [částka]. Příslušenstvím této pohledávky žalobce za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období před [datum] se žalobce vůči žalované zaplacení úroku z prodlení nedomáhal a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 16. Soud naopak žalobu zamítl, domáhal-li se žalobce úroku z prodlení ve výši převyšující 8, 25 % p.a., tj. co do žalobního požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 3, 5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Splatnost pohledávky na náhradu za užívání bytu po zániku nájemního poměru se totiž shoduje se splatností nájemného. Splatnost nájemného účastníci řízení ujednali v čase do konce měsíce, za který se nájemné platí. První den prodlení žalovaného se zaplacením úhrady za užívání bytu v období od července 2020 do prosince 2020 tak nastal v době od [datum] do [datum] (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2020). 17. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť zamítnutí žaloby co do žalobního požadavku na zaplacení úroku z prodlení představuje neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Žalobci tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka], z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a žaloba, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to účast při jednání konaném dne [datum], dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka] a jedna paušální náhrada hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]) a z jedné paušální náhrady hotových výdajů (výzva k plnění ze dne [datum]) po [částka] podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu za úkon, který žalobce učinil dříve, než se dal v řízení zastoupit advokátem. 19. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012) a předmětem řízení přitom bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka].