19 C 29/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku [částka] 176, [částka] na jistině a 7 082, [částka] na„ poplatku“, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 18 866, [částka], a dále od [datum] do zaplacení. Žalovaný ji nesplnil ani přes výzvu žalobkyně žalovanému ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce, kterou [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako věřitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako dlužníkem, soud zjistil, že [právnická osoba] žalovanému přenechala [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět půjčky. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba] a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek). 5. Z oznámení [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne [datum], žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu z téhož dne. 6. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku. 7. Žalovaný jako dlužník tedy jako dlužník uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 53 týdenních splátkách po [částka]. Pohledávky založené touto smlouvou o půjčce Provident Financial postoupila žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum]. 8. Ze smluvních podmínek, na které odkazovala uzavřená smlouva o půjčce, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 9. Závazkový právní poměr účastníků řízení se se zřetelem k době jeho vzniku řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 o.z.), jakož i zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). 10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 12. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 321/2001 Sb. smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. 13. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. 14. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 15. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je podle § 41 obč. zák. neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 16. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce zavázal, že právní předchůdkyni žalobkyně vrátí předmět půjčky ve výši [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. 17. Úplatu za peněžitou půjčku (úrok) lze nepochybně sjednat jak procentem z dlužné jistiny, tak i pevnou částkou (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 869/2013). Ujednaný souhrnný poplatek měl proto v projednávané věci význam úroku z peněžité půjčky, jehož výše odpovídá 68, 3 % p.a., a to se zřetelem k výši jistiny a době sjednané pro vrácení předmětu půjčky. Tuto výši je pak nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy. 18. V poměru k půjčce vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura, ročník 2005, [číslo] s. 73, pod poř. [číslo] 2005, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. 19. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu v období listopadu 2007, kdy žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce, činila 12, 72 % ročně, jak soud zjistil z přehledů úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněných Českou národní bankou. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovaným úrok více než pětkrát vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné. Se zřetelem k tomu, že je nelze oddělit od ostatního obsahu uzavřené smlouvy o půjčce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by takovou smlouvou nepochybně neuzavřela jako bezplatnou, kdyby věděla, že ujednání o úroku je neplatné, stíhá důvod neplatnosti celou smlouvou o půjčce. 20. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 21. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 22. Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků podle § 457 obč. zák. povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 23. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník podle § 563 obč. zák. povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 24. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému, tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil společnosti [právnická osoba] [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně od [právnická osoba] pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení