19 C 294/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení 465 982 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně utrpěla újmu na zdraví tím, že ji dne [datum] zasáhl kámen, který odlétl při sečení travního porostu, jež prováděl žalovaný svým zaměstnancem. Žalobkyně jako zaměstnankyně uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako zaměstnavatelkou pracovní smlouvu, na jejímž základě měla pro tuto zaměstnavatelku vykonávat práci referenta za mzdu ve výši 34 209 Kč měsíčně se dnem nástupu do práce [datum]. V důsledku dočasné pracovní neschopnosti způsobené újmou na zdraví však žalobkyně do práce nastoupit nemohla, a zaměstnavatelka [právnická osoba] proto dopisem ze dne [datum] od uzavřené pracovní smlouvy odstoupila. Dočasná pracovní neschopnost žalobkyně trvala do [datum]. Dne [datum] žalobkyně jako zaměstnankyně uzavřela s [právnická osoba] jako zaměstnavatelkou pracovní smlouvu, na jejímž základě pro ni od [datum] vykonává práci pomocné administrativní zaměstnankyně se stanovenou týdenní pracovní dobou v rozsahu 25 hodin za mzdu ve výši 10 862 Kč měsíčně. [ulice] správa sociálního zabezpečení přiznala žalobkyni rozhodnutím ze dne [datum] invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5 334 Kč měsíčně, který od [datum] zvýšila na 5 994 Kč měsíčně a od [datum] na 6 507 Kč měsíčně. Za dobu dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně v roce 2019 ztratila na výdělku 29 378 Kč měsíčně jako rozdíl mezi valorizovaným výdělkem, jehož by dosáhla nebýt újmy na zdraví, ve výši 35 732 Kč a dávkou důchodového pojištění ve výši 5 994 Kč, tj. celkem 352 536 Kč, avšak žalovaný za uvedené období žalobkyni zaplatil jen 90 432 Kč. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na náhradě za ztrátu na výdělku za rok 2019 ve výši 262 104 Kč. Za dobu dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně v roce 2020 ztratila na výdělku 30 855 Kč měsíčně jako rozdíl mezi valorizovaným výdělkem, jehož by dosáhla nebýt újmy na zdraví, ve výši 37 362 Kč a dávkou důchodového pojištění ve výši 6 507 Kč, tj. celkem 181 286 Kč, avšak žalovaný za uvedené období žalobkyni zaplatil jen 45 326 Kč. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na náhradě za ztrátu na výdělku za období do [datum] ve výši 135 690 Kč. Za dobu po skončení dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně do [datum] ztratila na výdělku 115 574 Kč jako rozdíl mezi valorizovaným výdělkem, jehož by dosáhla nebýt újmy na zdraví, ve výši 229 154 Kč a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s připočtením dávky důchodového pojištění ve výši 113 580 Kč, avšak žalovaný za uvedené období žalobkyni zaplatil jen 47 386 Kč. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do [datum] ve výši 68 188 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění těchto pohledávek dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum]. Jejich příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný a vedlejší účastnice na straně žalovaného ve vyjádření k žalobě skutkově tvrdili shodně se žalobkyní, že žalovaný dne [datum] prováděl činnost spočívající v sečení trávníku malým zahradním traktorem. Jeho zaměstnanec však nejprve z plochy určené k posečení odstranil kameny a žalovaný vůbec vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby k újmě nedošlo. Mimoto i podle výrobce použitého zařízení je nanejvýš nepravděpodobné, že by při sečení od něj odlétl kámen, jak skutkově tvrdí žalobkyně, protože je opatřeno krytem, který to znemožňuje. Žalovaný proto popřel, že by újmu, kterou žalobkyně utrpěla, způsobil kámen, který by odlétl od použitého žacího stroje, a poukázal na to, že se předmět, kterým vznikla újma na zdraví žalobkyně, nenašel. Co do pohledávky na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobkyně žalovaný shledal rozdíl mezi prací referenta ujednanou jako druh práce v pracovní smlouvě, kterou žalobkyně uzavřela před vznikem újmy na zdraví, a prací hlavní účetní, o které žalobkyně skutkově tvrdí, že ji měla pro zaměstnavatele vykonávat, a postavil se rovněž na stanovisko, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že zaměstnavatel od uzavřené pracovní smlouvy odstoupil, nadto právě v důsledku újmy na zdraví žalobkyně. Pokud jde o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, žalobkyně byla uznána invalidní v prvním stupni invalidity, který vyjadřuje pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 %, zatímco žalobkyně přistoupila k výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, jako kdyby byla omezena tak, že se s výkonem výdělečné činnosti žalobkyně nepočítá. 3. Z výpisu žalovaného ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný je podnikatelem a k předmětu jeho podnikání náleží též poskytování služeb pro zahradnictví. 4. Ze smlouvy o dílo, kterou žalovaný jako zhotovitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako objednatelkou, soud zjistil, že se žalovaný zavázal provést dílo spočívající v arboristických pracích. 5. Ze záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že při sečení trávy zaměstnancem žalovaného [jméno] [příjmení] téhož dne odlétl od žacího stroje kámen, který zasáhl žalobkyni na vzdálenost asi dvanácti metrů. 6. Z úředního záznamu o vysvětlení, které dne [datum] podal [jméno] [příjmení] policejnímu orgánu, soud zjistil, že doprovázel dne [datum] žalobkyni, když ji v místě, kde žací stroj sekal trávu, zasáhl odmrštěný předmět. Po cestě nebylo žádné upozornění ani zábrana umístěné kvůli sekání trávy. 7. Z protokolu o prověrce na místě ze dne [datum] soud zjistil, že vzdálenost mezi žalobkyní a žacím strojem v okamžiku, kdy se odmrštil předmět, který zasáhl žalobkyni, činila 8, 4 m až 12 m. 8. Ze znaleckého posudku, který dne [datum] podal v trestním řízení znalec ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žací stroj může i při nejlepší péči odmrštit předmět. V této věci se však popisovaná dráha odmrštění kamene jeví jako zcela výjimečná. 9. Ze znaleckého posudku, který dne [datum] podala v trestním řízení znalkyně ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že nejbezpečnější by bylo zastavit žací stroj, dokud žalobkyně nepřejde. K tomu znalkyně vypověděla, že nikde nebyla určena bezpečná vzdálenost, jak soud zjistil z protokolu o výpovědi znalkyně při hlavním líčení konaném dne [datum]. 10. Z protokolu o výpovědi zaměstnance žalovaného [jméno] [příjmení] při hlavním líčení konaném dne [datum] soud zjistil, že měl zkušenosti se žacími stroji tohoto druhu v rozsahu asi tří let. Dotčené místo bylo sekáno poprvé. Před zahájením práce prošel pozemek, aby našel předměty, které by při sekání mohly představovat překážku. Tyto předměty odstranil a uložil na okraji pozemku. Porost na pozemku byl vysoký, ale nikoli hustý. 11. Z návodu k obsluze žacího stroje soud zjistil, že před jeho spuštěním se má zkontrolovat prostor sekání a odstranit veškeré předměty, které by žací stroj mohl odmrštit, ujistit se, že v prostoru určeném k sekání se nevyskytují žádné osoby ani zvířata. Během provozu se v blízkosti žacího stroje nesmějí pohybovat žádné osoby ani zvířata. Pokud do prostoru kolem žacího stroje vstoupí osoby nebo zvířata, musí se žací stroj zastavit. 12. Ze sdělení [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žací stroj použitý žalovaným je určen k použití i na veřejných plochách. Žací lišta se dvěma výhozovými noži umožňuje odraženým předmětům únik do sběracího koše. Výrobci není od roku 2014 znám případ odražení předmětu při sekání tímto žacím strojem na větší vzdálenost s následkem újmy na zdraví. 13. Ze záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný seznámil zaměstnance [jméno] [příjmení] s návodem k použití žacího stroje a prakticky jej zaškolil v jeho ovládání a obsluze. 14. Z identifikace a hodnocení pracovních rizik ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný si byl vědom nebezpečí, že předmět odmrštěný od žacího stroje může zasáhnout osobu, která se pohybuje v jeho okolí. Jako opatření k předcházení vzniku újmy určil prohlídku sečené plochy před zahájením práce a odstranění nežádoucích předmětů, vyloučení přítomnosti osob v nebezpečné blízkosti žacího stroje, zastavení činnosti, pokud další osoba do tohoto prostoru vstoupí, a seznámení obsluhy s návodem k použití žacího stroje. S těmito opatřeními seznámil dne [datum] zaměstnance [jméno] [příjmení]. 15. Ze směrnice žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný věděl, že při práci se zařízením se v nebezpečném prostoru nemají zdržovat žádné osoby, jinak je třeba je zastavit. Je nezbytné zabránit styku pracovního nástroje s pevnými překážkami, jako jsou kameny, a spodní část žacího stroje musí být osazena kryty. 16. Z protokolu o kontrole, kterou u žalovaného provedl Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj, ze dne [datum] soud zjistil, že při sekání trávy ve dnech [datum] a [datum] žalovaný označil prostor sekání páskou s nápisem nevstupovat. Napříště měl použít též výstražné značky s upozorněním, aby se veřejnost nepřibližovala k žacímu stroji na vzdálenost menší než patnáct metrů. 17. Rozsudkem ze dne 8. 11. 2021, č.j. 8 T 81/2021 – 420, který