19 C 56/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 19 953, 90 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 9, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 925 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek dospěly dluhy založené smlouvou o úvěru na základě výzvy žalobkyně dne [datum] jako celek. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 19 953, 90 Kč. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok za období do [datum] ve výši 2 014, 30 Kč, úrok ve výši 9, 9 % p.a. z částky 19 953, 90 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení za období do [datum] ve výši 1 306, 93 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky 19 953, 90 Kč od [datum] do zaplacení. Ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení, zástupkyně žalobkyně žalovaného vyzvala dopisem ze dne [datum], avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měli uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 9, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 925 Kč. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojil podpis žádný z účastníků řízení. 4. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 2 729 Kč, a to do [datum]. Tuto výzvu odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. 5. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhů, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Tuto výzvu odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. 6. Z dopisu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. 7. Po poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyně o svém skutkovém tvrzení, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru, navrhla provést důkaz smlouvou o poskytování bankovních služeb, potvrzením o převzetí přístupových kódů do internetového bankovnictví žalovaným a výpisem z„ interního systému“ žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím kódů předaných žalovanému. Z tohoto výpisu mělo vyplývat, kdo a kdy použil přístupové kódy k podpisu smlouvy o úvěru za oba účastníky řízení, avšak nikoli obsah uzavřené smlouvy. 8. Soud návrhy žalobkyně na provedení těchto důkazních prostředků zamítl, protože jejich provedení by mohlo vést nanejvýš ke skutkovému zjištění, že žalovaný použil přístupové heslo do internetového bankovnictví, jakož i kdy takové heslo použil, avšak nebyly by způsobilé prokázat, že za jeho použití uzavřel smlouvu o úvěru o tom obsahu, jakého se v projednávané věci dovolává žalobkyně. Je tomu tak proto, že žalobkyně sama uvedla, že ani její záznamy nezachycují obsah listiny, ke které měl žalovaný připojit podpis prostřednictvím internetového bankovnictví provozovaného žalobkyní. V důsledku toho se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru. 9. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ze dne [datum] ani z ceníku žalobkyně účinného od 20. 1. 2019 soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 10. Mimoto je třeba poukázat na okolnost, že smlouva o úvěru by byla beztak neplatná, i kdyby se žalobkyni její uzavření prokázat podařilo. 11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. 14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]). 20. Žalobkyně prověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech, jak vyplývá z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od [datum] do [datum]. Naopak zjištění jeho výdajů nahradila odhadem na základě„ historických dat“ uveřejněných Českým statistickým úřadem, aniž prověřila, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaný má. Přihlédla pouze k tomu, že žalovaný má vůči ní jiné dluhy, které plní ve splátkách po 7 353 Kč měsíčně. Bez znalosti pravidelných výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. 21. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se žalobkyně