20 C 85/2022-29 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou žalovanému přenechala 45 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 45 685 Kč a s administrativním poplatkem ve výši 18 000 Kč ve 35 měsíčních splátkách po 3 020 Kč. Žalobkyně požadovala dlužnou jistinu ve výši 15 131,44 Kč, dlužný úrok ve výši 39 792 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč, smluvní pokutu za prodlení ve výši 22 500 Kč, náklady na upomínání ve výši 850 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] a běžící zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 4. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena rámcová smlouva, podle které měly být následně uzavírány dílčí smlouvy o zápůjčkách (prokázáno rámcovou smlouvou). Téhož dne pak účastníci uzavřeli smlouvu, kterou žalobkyně poskytla žalovanému 45 000 Kč (poskytnutí částky 45 000 Kč žalovanému je prokázáno výdajovým pokladním dokladem). Žalovaný měl poskytnutou částku vrátit v 36 měsíčních splátkách. Úrok byl sjednán ve výši 53 % ročně, dále měl žalovaný s každou splátkou hradit administrativní poplatek ve výši 500 Kč a celkově tak měl žalobkyni zaplatit 108 685 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši dle sazebníku. Žalobkyně byla oprávněna k zesplatnění úvěru v případě zahájení insolvenčního řízení proti žalovanému. Při prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru a po marném uplynutí dodatečné lhůty stanovené žalobkyní měl žalovaný hradit další smluvní pokutu dle sazebníku. Vedle toho si účastníci ujednali, že žalobkyně je oprávněna požadovat poplatek za každou upomínku ve výši dle sazebníku (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo]). Sazebník je žalovaným podepsaný. Poplatek za upomínku u pohledávky převyšující 30 000 Kč měl činit 300 Kč a 50 Kč za poštovné, dále za poslední upomínku před zesplatněním 500 Kč a 50 Kč za poštovné. Smluvní pokuta za prodlení se zapalcením splátky se počítá z jistiny, úroku a administrativního poplatku tvořících splátku a je odstupňovaná podle délky prodlení – 0,1 % denně do 30 dnů, 0,2 % denně od 31 do 60 dnů, 0,3 % denně od 61 do 90 dnů a 0,4 % denně od 91 dnů. Smluvní pokuta za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru byla sjednána ve výši 65 % z aktuální neuhrazení jistiny prokázáno sazebníkem); dle čl. 9 smlouvy o zápůjčce neměla smluvní pokuta v součtu přesáhnout 70 % zapůjčené částky. Žalobkyně úvěr zesplatnila s odůvodněním, že na majetek žalovaného bylo zahájeno insolvenční řízení (prokázáno informací o zesaplatnění a podacím lístkem). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem). Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Jeho totožnost ověřila z občanského průkazu, přičemž zkontrolovala, že není veden v databázi neplatných dokladů (viz kopie občanského průkazu a výpis ze stránek Ministerstva vnitra). Dále měla žalobkyně k dispozici negativní výsledky z centrální evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku. K příjmům žalovaného měla ověřeno, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] se mzdou 19 300 Kč; v srpnu 2016 dosáhl žalovaný na čistou mzdu 19 728 Kč (prokázáno pracovní smlouvou, mzdovým výměrem a výplatní páskou). Z výpisů z účtu žalovaného za měsíce září a říjen 2016 vyplývá, že v září žalovanému došla mzda ve výši deklarované na výplatní pásce, v říjnu pak obdržel od zaměstnavatele 20 194 Kč. V září začínal se zůstatkem - 8,68 Kč a končil se 48,33 Kč, v říjnu měl konečný zůstatek - 62,65 Kč. V obou měsících totiž ihned poté, co mu přišla mzda, odeslal z účtu 19 000 Kč, resp. 19 500 Kč prostřednictvím platební karty. 5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o. z. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření uvedené smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 8. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavření smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Následkem případného nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 9. Žalobkyně se za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného nespolehla na pouhé prohlášení žalovaného a sama si obstarala relevantní podklady. Ty se týkají zejména příjmů žalovaného – žalobkyně dostatečným způsobem prověřila jeho příjem ze zaměstnání, když mohla porovnat pracovní smlouvu, mzdový výměr a výplatní pásku s údaji obsaženými ve výpisech z účtu. Nezanedbala ani kontrolu insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí. To ale bylo k případným výdajům žalovaného vše. Žalobkyně dle svého tvrzení v tomto směru využila vlastní skóringový systém, tedy zcela rezignovala na další ověřování výdajů žalovaného. Nezohlednila výpisy z účtu žalovaného, který v obou sledovaných měsících vykazoval zůstatek blízko nuly nebo dokonce záporný, když žalovaný pravidelně z účtu přeposlal téměř celou výplatu neznámo kam. To platí za situace, kdy žalobkyně s ohledem na sjednanou výši úroku a utvrzení dluhu vysokými smluvními pokutami zjevně sama považovala poskytnutí zapůjčené částky žalovanému za rizikové. Proto soud uzavřel, že žalobkyně porušila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud žalobkyni přiznal pouze tu část poskytnuté jistiny, která není kryta platbami žalovaného. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo též na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve zbylé části, kde uplatněný nárok není opřen o smluvní ujednání, včetně příslušného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta. 13. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro její prodloužení. 14. Žalovanému, který měl ve věci převážný úspěch, dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, odtud výrok III.