7 C 224/2021-31 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 9 112 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovanou dálkovým způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] poskytla žalované na její bankovní účet částku 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni kromě jistiny také poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč a 20 % úrok a vše splácet minimální měsíční splátkou 300 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, neuhradila ničeho a je tak od [datum] v prodlení. Vedle nevrácené jistiny a poplatku, požadovala žalobkyně žalobou po žalované zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a celkový úrok tvořený součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu v částce 2 749 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, přestože jí byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků, když právní zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, zatímco žalovaná se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv předvolání k jednání má řádně doručeno. 4. Co se týče skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne [datum] uzavřeli pomocí prostředků komunikace na dálku (elektronicky) smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovaná při sjednávání smlouvy poskytla za tímto účelem své osobní údaje a kopii občanského průkazu. Žalované byl poskytnut úvěr v částce 5 000 Kč, přičemž tato částka byla žalované zaslána na její bankovní účet dne [datum]. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny (tj. 1 000 Kč), úrok ve výši 20 % měsíčně a pro případ prodlení náhradu nákladů. Žalovaná řádně nesplácela a byla vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně předložila jednu výplatní pásku žalované, a to za září 2020, kdy čistý příjem žalované za tento měsíc činil 16 187 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru nezkoumala žádným dalším způsobem úvěruschopnost žalované a nepředložila důkazy, které by osvědčily jakékoli zjišťování výdajů žalované. 5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena. 10. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 11. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. 12. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalované poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (tj. dlužné části jistiny), dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum] do zaplacení. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř., za situace, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšnější, měla úspěch z 54,87 % a neúspěch z 45,13 %, proto soud uložil žalované, aby žalobkyni uhradila náhradu 9,74 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b) odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 písm. a) a.t., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 189 Kč Celkem žalobkyně účelně vynaložila náklady 1 489 Kč, žalovaná je tak povinna jí nahradit 145 Kč. Podmínky § 14b advokátního tarifu byly splněny. 14. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud neshledal důvod k jinému postupu. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek odůvodnění ve zkráceném znění.