9 C 190/2021-44 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] Dle smlouvy byly žalované poskytnuta částka [částka], kterou měla vrátit spolu s úrokem ve výši [částka] a s administrativním poplatkem ve výši [částka], avšak žalovaná neuhradila nic. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 4. Smlouvou ze dne [datum], [číslo] se žalovaná a [právnická osoba] dohodly na poskytnutí úvěru žalované ve výši [částka] s tím, že žalovaná vedle jistiny vrátí také úrok ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka]. Pro žalovanou byl vytvořen splátkový kalendář a byl jí zřízen uživatelský účet (prokázáno smlouvou a uvítacím dopisem). [příjmení] [částka] byla žalované vyplacena na účet označený ve smlouvě č. [bankovní účet] (prokázáno potvrzením ČSOB o provedení transakce). Skutečnost, že šlo o účet žalované vyplývá i z výpisů z účtu. Před uzavřením smlouvy byla prověřována úvěruschopnost žalované. [právnická osoba] vyšla z toho, že žalovaná dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši [částka] v podobě rodičovského příspěvku, má vyživovací povinnost k dítěti, která ji zatěžuje částkou [částka] měsíčně, na bydlení vydá další [částka] a na ostatní výdaje [částka] měsíčně. Žalovaná měla bydlet v nájemním bytě (prokázáno kartou zákazníka). Skutečnost, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši [částka] je prokázána oznámením Úřadu práce, existence nájemního poměru k bytu pronajímaného [jméno] [příjmení] pak vyplývá z nájemní smlouvy. V registru platebních informací nebyl ohledně žalované žádný záznam. Pokud jde o výši příjmů a výdajů žalované, ty vyplývají z výpisů z účtu. Dne [datum] žalovaná obdržela [částka] od Úřadu práce, dne [datum] je zaznamenána odchozí úhrada ve výši [částka] s poznámkou„ EXE31 E 44/2018-24 životní minimum/mzdy“. Dne [datum] je zaznamenána příchozí platba ve výši [částka] od Úřadu práce. Mezi odchozími se nachází platby ve výši [částka] a [částka] [jméno] [příjmení] z [datum] a z [datum], ve výši [částka] z [datum] [právnická osoba] Prodej a.s. a ve výši [částka] obci [obec]. Pohledávka vůči žalované byla žalobkyni postoupena (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postoupených pohledávek), žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno oznámením odeslaným [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem). [právnická osoba] vyhotovila dne [datum] výzvu k úhradě před zesplatněním a dne [datum] oznámení o zesplatnění (prokázáno výzvou a oznámením). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupe vyzvala žalovanou k plnění do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem). 5. Protože byl skutkový stav dostatečně objasněn provedenými důkazy, soud ml za nadbytečné vyslýchat jako svědkyni obchodní zástupkyni [jméno] [příjmení]. 6. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 obč. zák. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. obč. zák. 8. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 10. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované splácet předmětný úvěr. 11. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 12. Hodnocení úvěruschopnosti nemůže poskytovatel spotřebitelského úvěru založit pouze na prohlášení dlužníka. Předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici relevantní podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalované, avšak hodnotila je zcela nedostatečně. Zejména z výpisů z účtu žalované měla být přesněji ověřena výše jejích příjmů a výdajů. Žalovaná byla na rodičovské dovolené, což do jisté míry omezuje její výdělkové možnosti. Z výpisů z účtu je vidět, že jí od Úřadu práce chodily nižší částky, než jaké by měly podle oznámení Úřadu práce. To stálo přinejmenším za pokus o objasnění ze strany žalované. Dále je vidět, že z účtu byly v rámci výkonu rozhodnutí strženy prostředky. Náklady žalované na bydlení rozhodně přesahovaly [částka], když pronajímateli zaplatila [částka], dále pak provedla platbu za energie a zřejmě za místní poplatky. Ani na tato zjištění předchůdkyně žalobkyně nereagovala. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, čímž porušila zákon o spotřebitelském úvěru, a smlouva o zápůjčce je z tohoto důvodu neplatná. 13. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud žalobkyni přiznal pouze poskytnutou jistinu, kterou žalovaná ani z části nevrátila. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo též na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení se žalovaná dostala marným dnem následujícm po doručení oznámení o postoupení pohledávky (§ 573 o. z.); výše úroku z prodlení se odvíjí od tohoto data. Za předešlé období a v rozsahu překračujícím zákonnou sazbu úroku z prodlení soud žalobu zamítl. Jako neopodstatněný soud shledal nárok žalobkyně na úrok, neboť se opírá o ujednání neplatné smlouvy. 15. [jméno] úspěchu a neúspěchu ve věci byla při započítání příslušenství na obou stranách stejná (§ 142 odst. 2 o.s.ř.), odtud výrok III.