11 C 266/2022-69 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 74 542,44 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] - [část obce] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu s produktovým názvem [název] [anonymizována čtyři slova] [rok], na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 33 963 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně, odměny za administrativní činnost, komfortní splácení a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum], právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 28 831,76 Kč, na dlužném poplatku částku 29 810,68 Kč, na kapitalizované smluvní pokutě částku 15 000 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 1 979,34 Kč a sankčních poplatcích částku 900 Kč. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil věřiteli celkem částku 3 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze společnosti [právnická osoba] na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 74 542,44 Kč, sestávající z jistiny ve výši 28 831,76 Kč, dlužného poplatku ve výši 29 810,68 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč a sankčních poplatků ve výši 900 Kč. Dále požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 979,34 Kč, úrok ve výši 88 % ročně z částky 28 831,76 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z téže částky a za stejné období. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoli byl řádně předvolán, k nařízenému jednáním se nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným. Společnost [název] touto smlouvou zapůjčila žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč uhradit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč [právnická osoba] smlouvu uzavírala jako zprostředkovatel [příjmení] [příjmení], [IČO]. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno písemným sdělením ze dne [datum]. V tomto řízení uplatněná pohledávka byla uvedena v příloze [číslo] smlouvy - Seznamu postoupených pohledávek. 5. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. 6. Z listinných důkazů bylo tedy zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 33 963 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, odměny za administrativní činnost za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč. Celkovou částku ve výši 63 963 Kč se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit formou 78 týdenních splátek po 821 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil pouze celkem částku 3 300 Kč a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze společnosti [právnická osoba] na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 7. Výzvou ze dne [datum] byl právní zástupce žalobce vyzván, aby k tvrzením o prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobce navrhl důkazní prostředky s tím, aby listinné důkazy zároveň předložil, a to ve lhůtě 15 dnů. 8. Na základě výzvy soudu žalobce podáním ze dne [datum] doplnil obecná tvrzení ke skutečnosti, že jeho předchůdce posuzoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že prověřoval příjmy i výdaje žalovaného a prověřoval osobu žalovaného v dostupných registrech a databázích např. v Nebankovním registru klientských informací, sdružení SOLUS, v insolvenčním rejstříku apod. Ke svým tvrzením žalobce navrhl důkaz zákaznickou kartou k úvěrové smlouvě, včetně dokladů předložených žalovaným, a výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení]. 9. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uvedl ke svému stavu, že je ženatý, pobírá invalidní důchod ve výši 8 316 Kč měsíčně, má další příjem ve výši 5 565 Kč měsíčně, jeho odhadované výdaje činí 2 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nesplácí žádné dluhy. Z karty dále vyplývá, že žalovaný předložil výměr invalidního důchodu a dále rozhodnutí o přiznání dávky – podpory v nezaměstnanosti, přiznané ode dne [datum] ve výši 5 565 Kč měsíčně na dobu dvou měsíců, ve výši 4 281 Kč měsíčně na dobu dalších dvou měsíců a ve výši 3 853 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu. 10. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2020 pro společnost [právnická osoba] zprostředkovávala na základě živnostenského oprávnění uzavření smluv o půjčce. Obecně uvedla, že od každého klienta požadovala předložit občanský průkaz, z něhož si opsala údaje do zákaznické karty. Pak do karty vyplnila údaje podle informací poskytnutých žadatelem o úvěr, včetně údajů o jeho příjmech, výdajích a závazcích. Pak údaje zaslala elektronicky [právnická osoba] k posouzení. Ze systému firmy pak obdržela informaci, zda a do jaké výše může být úvěr poskytnut a maximální dobu splácení. Svědkyně po nahlédnutí do zákaznické karty žalovaného uvedla, že na tohoto klienta jí přišel kontakt ze zákaznické linky. Údaje o jeho příjmech a výdajích poznamenala do karty tak, jak jí je uvedl. Při první schůzce žalovaný neměl potřebné doklady, svědkyně si pamatuje, že za ním byla znovu. Po prověření v systému [anonymizováno] svědkyně s žalovaným sepsala úvěrovou smlouvu. Přílohy předložené žalovaným připojila k úvěrové smlouvě a předala [anonymizováno], svědkyně osobně nic v systémech neprověřovala. 11. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění d