17 C 136/2023-40 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 993,37 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] (dále též„ smlouva“), kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaný zavázal původní věřitelce splatit částku ve výši 27 888 Kč a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, kdy splatnost poslední splátky a celého závazku připadala na [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši 5 992 Kč, která odpovídá třem řádně uhrazeným splátkám, kdy jednotlivé úhrady částek byly původní věřitelkou alokovány poměrně na jistinu částkou 3 006,63 Kč a smluvně sjednané příslušenství pohledávek částkou 2 985,37 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 21 896 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 993,37 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 9 902,63 Kč, a to ode dne [datum]. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 11 993,37 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 854,65 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 11 993,37 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 11 410,84 Kč, která je tvořena součtem nesplaceného úroku 917,54 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 770,78 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 094,43 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 119,88 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1 508,21 Kč a částky 217 Kč, kterou představují náklady spojené s uplatněním pohledávky (jistiny). Žalobkyně se dále domáhala částky 3 669,97 Kč, tj. smluvní pokuty z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 11 993,37 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět co do částky 15 080,81 Kč představující požadované příslušenství, tj. kapitalizovaný úrok ve výši 11 410,84 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 669,97 Kč, kdy nadále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 11 993,37 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaném žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl informován o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, kdy celková výše spotřebitelského úvěru činila 15 000 Kč, výše měsíční splátky 1 992 Kč, počet měsíčních splátek 14 a celková částka, kterou je třeba zaplatit 27 888 Kč. Ve stejný den, tj. [datum], byla zprostředkovatelkou úvěru sepsána žádost o úvěr, v níž žalovaný uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 7 387 Kč a jeho měsíční výdaje tvoří částka 5 019 Kč, z toho 1 000 Kč na bydlení a energie, 3 860 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, srážky ze mzdy ve výši 159 Kč, použitelný měsíční příjem činí 2 368 Kč, bydlí u rodičů a je svobodný. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný ji podepsal dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], na základě které tato věřitelka poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Zavázal se věřitelce vrátit kromě jistiny i úrok v celkové výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč, kdy celková dlužná částka splatná žalovaným činila 27 888 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru 12 888 Kč Tyto částky se zavázal splácet ve 14 týdenních splátkách po 1 992 Kč. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] na straně postupitele a žalobkyní na straně postupníka ze dne [datum] má soud za prokázané, že na žalobkyni bylo ze strany postupitele postoupeno portfolio pohledávek vzniklých z úvěrových smluv, které uzavřela postupitelka jako věřitelka se svými klienty. Na základě dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba], [IČO] na žalobkyni postoupila i právo ze smluvní pokuty a úroků z prodlení dle úvěrových smluv, případně další příslušenství a související práva. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní dne [datum] má soud za prokázané, že na žalobkyni byly postoupeny i pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřel s původní věřitelkou žalovaný. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a ze dne [datum] a z přiložených podacích archů má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k plnění pohledávek vzniklých ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy se žalobkyně domáhala celkem částky 34 980,77 Kč (v první výzvě ze dne [datum]) a 34 896,98 Kč (ve druhé výzvě ze dne [datum]). 5. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že [právnická osoba], [IČO] a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o úvěru, žalovaný převzal poskytnutou částku ve výši 15 000 Kč Smluvní strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s jistinou bude splácen ještě úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byly postoupeny na žalovaného, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na jistinu úvěru zaplatil 3 006,63 Kč. 6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. 7. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. 30 Co 379/2018 ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V případě posuzované smlouvy o úvěru, resp. žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně aktivně nezjišťovala a neprověřovala úvěruschopnost žalovaného, ale spokojila se informacemi o příjmech a výdajích, které jí žalovaný sdělil. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále je ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v tomto případě s dostatečnou odbornou péčí, když z údajů uvedených v žádosti o spotřební úvěr, zejména z nízkého příjmu žalovaného, skutečnosti, že pobírá invalidní důchod a neúměrně nízkých výdajů žalovaného na bydlení, stravu apod., včetně skutečnosti, že uvedené měsíční výdaje (ani příjmy) nejsou ničím podloženy a nemusí zřejmě odrážet skutečný stav věci, neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Uvedené příjmy a výdaje v žádosti o spotřebitelský úvěr neodpovídají požadavkům § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud dospěl k závěru, že věřitelka měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet a při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí podle zákona č. 257/2016 Sb. Pokud předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, je tato smlouvy z výše uvedeného důvodu absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1