17 C 147/2023-32 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 589 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to z toho důvodu, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 443,84 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaná svým podpisem prostřednictvím elektronického kódu dne [datum] stvrdila, že si uvedený dokument přečetla a s jeho obsahem souhlasí. Podle tohoto formuláře celková výše spotřebitelského úvěru činila 15 000 Kč, doba splatnosti činila 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků z úvěru na účet úvěrovaného, celková částka, kterou bylo třeba zaplatit jednorázově při řádném splacení do [datum] činila 19 745,45 Kč, celková částka, kterou bylo třeba zaplatit při překročení doby splatnosti činila 21 589 Kč, úroková sazba činila 36 % ročně, byly specifikovány další náklady vyplývající ze smlouvy o úvěru a náklady v případě opožděných plateb, včetně roční procentní sazby nákladů při překročení doby splatnosti při řádném splacení a při překročení doby splatnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) má soud za prokázané, že žalovaná ji uzavřela dne [datum] prostřednictvím webového rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně, kdy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský bezúčelový úvěr s celkovou částkou ke splacení při řádném splacení do [datum] s jednorázovou splátkou ve výši 19 745,45 Kč, při překročení doby splatnosti pak 21 589 Kč. Byla zde sjednána pevná úroková sazba ve výši 36 % ročně a další náklady spojené s poskytnutím úvěru (např. výše poplatku za sjednání úvěru při řádném splacení a při překročení doby splatnosti, poplatek za prodloužení splatnosti úvěru atd.). Z potvrzení o provedené platbě ve výši 15 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [IČO] má soud za prokázané, že uvedená částka byla dne [datum] převedena na účet [bankovní účet], tj. na účet, který žalovaná uvedla jako svůj účet ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že dne [datum] byla z účtu, který dle smlouvy o spotřebitelském úvěru patřil žalované, byla provedena ve prospěch účtu právní předchůdkyně žalobkyně platba ve výši 1 Kč, čímž byl účet žalované ověřen. Z listiny nazvané dodatek ke smlouvě o půjčce má soud za prokázané, že tento dodatek uzavřela žalovaná distanční s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], kdy byl sjednán nový datum splatnosti zápůjčky ke dni [datum], výše nesplacené částky činila 14 999,92 Kč a výše částky, která měla být splacena k novému datu splatnosti 21 588,92 Kč. Při sjednávání uvedeného dodatku byl uzavřen i nový formulář pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, který mimo jiné reflektoval novou výši nesplacené částky. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky, na jejímž základě byla žalobkyni předána datová páska, resp. seznam postupovaných pohledávek. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze zde [datum], kterou žalobkyně jako postupník uzavřela se svou právní předchůdkyní na straně postupitele, má soud za prokázané, že mezi uvedenými pohledávkami figurovala pohledávka vedená pod [číslo] na žalovanou. Jednalo se pohledávku ve výši 21 589 Kč. Postoupení pohledávky za žalovanou bylo žalované přípisem ze dne [datum] řádně oznámeno a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby, jak vyplývá z přípisu ze dne [datum] i podacího lístku na poštu, kdy jí ve stejný den byla výzva doporučeně odeslána. 4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru a dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč na účet žalované. Úvěruchopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřovala. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku uhradit jednorázově ke dni [datum]. Dodatkem ke smlouvě o úvěru byla doba splatnosti zapůjčené částky posunuta určena k [datum]. Žalovaná svůj dluh ve stanoveném termínu splatnosti neuhradila. Právní předchůdkyně v listopadu 2022 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. 6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli na základě požadavků poskytovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Smlouvu lze přitom uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů a má tedy povinnost zjišťovat informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které zahrnují zejména (i) výdaje na bydlení (např. nájemné), (ii) pravidelné měsíční výdaje na provoz domácnosti, úhradu sjednaných služeb a všech stávajících závazků vůči třetím osobám (např. výdaje na energie apod.) a (iii) výdaje na domácnost (např. jídlo, ošacení, dopravné), a to za účelem získání objektivního obrazu o komplexní finanční situaci spotřebitele. V přezkoumávaném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované vůbec neprověřovala. V tomto případě nezbývá než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí podle zákona č. 257/2016 Sb. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplaná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se jednání soudu neúčastnila, soud ji ohledně prokázání prověřování úvěruschopnosti tedy nemohl poučit. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druh