19 C 251/2023 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 33 126, 73 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, i když na něm nebude dostatek prostředků, až do výše 29 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 11, 75 % p.a. V důsledku nepovoleného záporného zůstatku“ na tomto účtu žalobkyně vypověděla smlouvu o účtu a vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, avšak bezvýsledně. Jejím příslušenstvím je úrok ve výši 11, 75 % p.a. z částky 33 126, 73 Kč od [datum] do [datum], tj. 2 961, 05 Kč, a od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 33 126, 73 Kč od [datum] do [datum], tj. 3 684, 51 Kč, a od [datum] zaplacení. Žalovaná tuto pohledávku nesplnila ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z nabídky na uzavření rámcové smlouvy o finančních službách ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla žalobkyni uzavření rámcové smlouvy o finančních službách, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat zřídit pro žalovanou od [datum] účet v korunách českých, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně měla na jejím základě zavázat umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, i když k tomu na něm není dostatek peněžních prostředků, a to až do výše 29 000 Kč, a žalovaná se měla zavázat takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit do jednoho roku ode dne, kdy je žalobkyně začala žalované poskytovat, společně s úrokem ve výši 18, 9 % p.a. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojila podpis žádná z účastnic řízení. 5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně v době od března 2021 do dubna 2022 umožnila výběr hotovosti a provedla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, i když na něm nebyl dostatek prostředků, v rozsahu 22 262, 41 Kč. 6. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, ve výši 32 670 Kč, a to do [datum]. Tento dopis žalované odeslala dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. 7. Z výzvy zástupkyně žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalované týž den, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 8. Přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 6. 9. 2023, č.j. 19 C 251/2023 – 14, žalobkyně o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru nenavrhla provést žádné důkazní prostředky. Vlastní záznamy žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru mají význam jejího skutkového tvrzení, nikoli důkazního prostředku. Ostatně ani z nich nevyplývá, jaký obsah měla mít smlouva o úvěru a zda odpovídal listině, které se žalobkyně dovolala v podané žalobě. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat, že by účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru. 9. Žalobkyně na základě rámcové smlouvy o finančních službách, kterou účastnice řízení uzavřely dne [datum], vedla pro žalovanou účet. V období od března 2021 do dubna 2022 umožnila výběr hotovosti a provedla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, i když na něm nebyl dostatek prostředků, a to v rozsahu 22 262, 41 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalované odeslala dne [datum]. Zástupkyně žalobkyně poté vyzvala žalovanou k jejímu splnění dopisem ze dne [datum]. 10. Ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované, z ceníku žalobkyně účinného od 1. 2. 2018, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od [datum] ani z obálky zásilky uložené dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Žalobkyni proto náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaná na její úkor získala plněním bez právního důvodu, a to ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům, jež žalobkyně poskytla žalované tím, že umožnila výběr hotovosti a provedla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, tj. ve výši 22 262, 41 Kč. Splatnost této pohledávky se pojí s výzvou žalobkyně žalované ze dne [datum]. 16. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 22 262, 41 Kč od [datum] do [datum], tj. 1 892 Kč, a od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů). Za den [datum] se žalobkyně vůči žalované úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 17. Soud naopak žalobu zčásti zamítl, pokud se žalobkyně domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do částky 15 617, 88 Kč s úrokem ve výši 11, 75 % p.a. z částky 33 126, 73 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 10 864, 32 Kč od [datum] do zaplacení. 18. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 19. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 61 % a žalovaná v rozsahu 39 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 24 154, 41 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 15 617, 88 Kč s příslušenstvím, a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 % Náklady řízení přitom činí 3 202 Kč a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 1 326 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 876 Kč (dva úkony právní služby po 500 Kč při tarifní hodnotě 33 126, 73 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení a žaloba, jeden úkon právní služby po 250 Kč při tarifní hodnotě 33 126, 73 Kč, a to výzva zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, celkem tedy 1 550 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 326 Kč). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 22 %, tj. 704 Kč. 20. Výzvu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť neobsahovala žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne [datum], soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 21. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno ža