19 C 362/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 13 994, 51 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši 2 700 Kč,„ poplatkem za službu klidné spaní“ ve výši 110 Kč a„ poplatkem za službu informační servis SMS“ ve výši 29 Kč vrátit do [datum]. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním těchto dluhů. Žalobkyni tak vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky 12 839 Kč od [datum] do [datum], tj. 1 155, 51 Kč, a na paušální úhradu za upomínání žalovaného v období od [datum] do [datum] v celkové výši 945 Kč. Příslušenstvím pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný je nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení. 4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měli dne [datum] uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 2 700 Kč,„ poplatkem za službu klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně a„ poplatkem za službu informační servis SMS“ ve výši 29 Kč, a to do [datum]. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně. 5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Totéž soud zjistil z potvrzení o provedení platby ze dne [datum]. 6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému týž den, jak vyplývá z podacího lístku. 7. Žalobkyně tedy dne [datum] poukázala žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 3. 1. 2023, č.j. 19 C 362/2022 – 16, nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaný prostřednictvím krátké textové zprávy přijal nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný by se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 2 700 Kč,„ poplatkem za službu klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně a„ poplatkem za službu informační servis SMS“ ve výši 29 Kč do [datum]. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 8. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od [datum], ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, ze sazebníku žalobkyně účinného [datum], z kopie občanského průkazu žalovaného, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, ze záznamu žalobkyně o výši doložených příjmů žalovaného, ze záznamu žalobkyně o ověření totožnosti žalovaného, z metodiky žalobkyně pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ani ze záznamu žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 9. [jméno] okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, nedostačuje k závěru, že žalovaný vskutku přijal nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 10 000 Kč, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. 10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Nedošlo-li mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši 10 000 Kč, kterou žalobkyně poskytla žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 10 000 Kč na jistině. 15. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však po žalovaném domáhá úroku z prodlení jen ve výši 8, 5 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 16. Počátek prodlení žalovaného se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum], ve které určil žalovanému čas ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, do [datum]. 17. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující rozsah bezdůvodného obohacení, které žalovaný získal, tj. co do částky 4 939, 51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 12 839 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2 839 Kč od [datum] do zaplacení. 18. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 19. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 67 % a žalovaný v rozsahu 33 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši 4 939, 51 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 34 % Náklady řízení přitom činí 1 768 Kč a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 968 Kč (dva úkony právní služby po 300 Kč při tarifní hodnotě 13 994, 51 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, celkem tedy 800 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 34 %, tj. 601 Kč. 20. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 21. Na základě výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, a proto nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 23 Co 210/2013). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem. 22. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem