20 C 160/2023-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhá peněžitého plnění z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou dne [datum] uzavřeli žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], podle níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 54 000 Kč za poplatek ve výši 49 386 Kč složený z úroku ve výši 9 180 Kč (21,27 % ročně), z administrativního poplatku ve výši 10 800 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 28 080 Kč a poplatku za pojištění Credit Life 1 326 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 63 606 Kč. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši 28 458,06 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 10 811,40 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 510,54 Kč, úroky a úroky z prodlení. Dále se žalobkyně domáhá peněžitého plnění z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou dne [datum] uzavřeli žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], podle níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč za poplatek ve výši 6 400 Kč složený z úroku ve výši 1 600 Kč (35,53 % ročně), z administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný uhradil 14 194 Kč. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši 1 521,16 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 434,84 Kč, úroky a úroky z prodlení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu. Uvedl, že si půjčil 53 000 Kč, v té době chodil do práce, počítal tedy s tím, že bude splácet. Do týdne mu přišla zpráva, že má zaplatit 103 000 Kč. Nepokládá za normální, že si půjčí 53 000 Kč a má vrátit navíc 53 000 Kč. V roce 2021 prodělal operaci v IKEM, odešel do starobního důchodu, nyní jsou mu z důchodu prováděny srážky. 3. Z provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že mezi žalovaným a [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě žalovaný obdržel 54 000 Kč, které se zavázal vrátit v 77 týdenních splátkách po 1 326 Kč a poslední splátce ve výši 1 284 Kč spolu s úrokem ve výši ve výši 9 180 Kč (21,27 % ročně), administrativním poplatkem ve výši 10 800 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 28 080 Kč a poplatkem za pojištění Credit Life 1 326 Kč. Dále dne [datum] byla mezi žalovaným a [právnická osoba] uzavřena další smlouva, na jejímž základě žalovaný obdržel 8 000 Kč, které se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč spolu s úrokem ve výši 1 600 Kč (35,53 % ročně), s administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku žalobkyni a postoupení žalovanému oznámila. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění. 4. Nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Samotné karty zákazníka nejsou v tomto směru dostačující, neboť informace tam uvedené nelze nijak ověřit. [právnická osoba] vyšla z toho, že žalovaný je rozvedený, vyučený, bydlí v nájmu. Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou u [právnická osoba] [obec] na pozici operátor. [obec] měsíční příjmy žalovaného byly v kartě zákazníka ze dne [datum] uvedeny ve výši 20 500 Kč a 22 000 Kč v kartě zákazníka ze dne [datum]. Ke dni [datum] žalovaný již předchůdkyni žalobkyně splácel jiný úvěr ve výši 45 900 Kč, a to splátkami po 4 600 Kč. Měsíční výdaje žalovaného na bydlení (nájem, inkaso, energie) byly uvedeny ve výši 4 000 Kč, osobní výdaje ve výši 3 000 Kč. Celkové výdaje tedy činily 11 600 Kč. Ke dni [datum] žalovaný předchůdkyně žalobkyně splácel úvěry v celkové výši 86 900 Kč, a to splátkami po 5 200 Kč, výdaje na bydlení měly činit 4 000 Kč, osobní výdaje rovněž 4 000 Kč, celkové měsíční výdaje tedy měly činit 13 200 Kč. 5. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 obč. zák. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. obč. zák. 7. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 9. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. 10. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 11. Hodnocení úvěruschopnosti nemůže poskytovatel spotřebitelského úvěru založit pouze na prohlášení dlužníka. Údaje uvedené v zákaznických kartách nelze zpětně ověřit. Žalovaný, pokud má být vycházeno ze zákaznických karet, bydlel v době uzavření smlouvy v nájmu. Výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč (nájem, inkaso, energie) působí nevěrohodně. Rovněž osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 3 000 Kč, respektive 4 000 Kč jsou nepřiměřeně nízké. Nebylo prověřováno, jestli žalovaný nemá nějaké dluhy i u jiných společností, jestli proti němu nejsou vedeny exekuce apod. Důkladnější prověření schopnosti splácet úvěr bylo namístě i s ohledem na skutečnost, že žalovaný již jiné půjčky u předchůdkyně žalobkyně splácel. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péči. Tím právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou z tohoto důvodu neplatné. 12. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy a vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku přesahující poskytnutou jistinu u obou smluv (vrátil, oč se bez právního důvodu obohatil), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 14. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, měl by proto právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Dle obsahu spisu mu však žádné nevznikly, odtud výrok II.