24 C 6/2023-16 — Okresní soud v Kolíně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 25 500 Kč včetně příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“), poskytla žalovanému 35 000 Kč dle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovaný vrátil pouze 9 500 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení uvedených nároků, nicméně bez úspěchu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání. 3. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný převzal částku 35 000 Kč od [příjmení] [jméno], což stvrdil svým podpisem na smlouvě ze dne [datum]. Tato smlouva byla nazvána jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]“ a na základě ní se [příjmení] [jméno] zavázala poskytnout žalovanému uvedenou částku a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s příslušenstvím v 60týdenních splátkách od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Dne [datum] [příjmení] [jméno] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 58 700 Kč ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, jehož přílohu tvoří seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem z [datum] (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění více než 7 dní před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní upomínky a podacího lístku). 4. Z ostatních listin soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti. 5. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Soud vzal za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka 35 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 9 500 Kč. Nejzazší termín vrácení této částky byl [datum], neboť k tomuto dni uplynulo smluvených 60 týdnů od uzavření smlouvy (tj. od [datum]), v rámci nichž měl žalovaný postupně dluh splácet. Žalovaný se tedy obohatil na úkor [příjmení] [jméno] v částce 25 500 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 35 000 Kč a vrácenou částkou 9 500 Kč ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. a společnosti Fa [anonymizováno] tak vzniklo právo na zaplacení těchto dosud nevrácených 25 500 Kč dle § 2993 o. z. [příjmení] [příjmení] [jméno] vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení od okamžiku prodlení žalovaného se zaplacením dle § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Částka 35 000 Kč měla být žalovaným vrácena nejpozději k [datum], tedy následujícím dnem se stala tato pohledávka splatná. Úrok z prodlení pak činí kapitalizovanou částku za období od [datum] do data postoupení pohledávky [datum] a od [datum] se jedná o běžící úrok z prodlení do zaplacení. 9. Společnost [příjmení] [jméno] platně postoupila tuto pohledávku za žalovaným žalobkyni na podkladě postupní smlouvy ve smyslu § 1879 o. z. Skutečnost, že v postupní smlouvě, resp. v seznamu postupovaných pohledávek, je postupovaná pohledávka identifikovaná jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na uvedeném ničeho nemění. Rozhodné je, že tato pohledávka byla dostatečně jasně a srozumitelně popsána tak, aby se odlišila od případných dalších pohledávek mezi stejnými subjekty, tedy číslem smlouvy a dnem uzavření, přičemž v souvislosti s touto smlouvou vznikla pohledávka z bezdůvodného obohacení. 10. Na základě shora uvedeného soud dospěl k tomu, že nároky žalobkyně jsou uplatněny po právu, pročež žalobě vyhověl v celém rozsahu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 472 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) po 300 Kč, dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, a to v souladu s § 137 odst. 3 odst. b) o. s. ř. Podmínky dle § 14b a. t. pro poníženou sazbu za právní úkon byly splněny, poněvadž žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Lhůty k plnění v délce 3 dní byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož z obsahu spisu neplyne důvod k jejich stanovení v jiné délce.