16 C 102/2024-69 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., uzavřeli dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž součástí bylo zřízení a vedení běžného účtu pro žalovaného a smlouva o kontokorentním úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Součástí smlouvy jsou dispozice ke kontokorentnímu úvěru, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a všeobecné podmínky právního předchůdce žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěrový limit ve výši , částka, a žalovaný se zavázal udržovat na svém běžném účtu kreditní zůstatek nejméně jednou za 180 dní, dále minimální měsíční příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a dále, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil své smluvní závazky, když překročil úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na účtu, proto právní předchůdce žalobkyně zrušil poskytování kontokorentního úvěru žalovanému a zůstatek úvěru ve výši , částka, převedl na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaný však dlužnou částku nehradil řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně úvěr v aktuální výši , částka, zesplatnil dopisem ze dne , datum, . Po zrušení kontokorentního úvěru a převedení debetního zůstatku na úvěrový účet se žalovaný opět dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , tel. číslo, ve výši , částka, . Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky , částka, jakožto dlužné jistiny, poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 29 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, částky , částka, jakožto jistiny vzniklé z nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal pro žalovaného zřídit a vést běžný účet, dále si sjednali zřízení kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu, sjednali výši úroků, výši splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , žádostí o úvěr ze dne , datum, , dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 22. 7 2021, formulářem pro standardní informace ke spotřebitelskému úvěru). Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl průměrnou výši svého čistého příjmu , částka, , celkový čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , 1 zdroj příjmu, skutečnost, že nesplácí žádné další závazky, nevyživuje žádnou osobu, má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou, je svobodný a bydlí v pronájmu (prokázáno žádostí o úvěr ze dne , datum, ). Právní předchůdce žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházel ze skutečností, že žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem , částka, plynoucí z pracovního poměru na dobu neurčitou, výši čistého měsíčního příjmu domácnosti , částka, , 1 zdroj příjmu, skutečnost, že je svobodný, bydlí v pronájmu, nevyživuje žádnou osobu a nemá žádné další závazky, což právní předchůdce žalobkyně prověřil (prokázáno vyjádřením právního předchůdce žalobkyně k procesu úvěruschopnosti). Žalovaný na smlouvu čerpal částku , částka, , doposud uhradil částku , částka, (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, za období leden – listopad 2023, platební historií k účtu č. , č. účtu, ). Protože žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, zesplatnil právní předchůdce žalobkyně úvěr dopisem ze dne , datum, ke dni , datum, (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne , datum, ). Pohledávky za žalovaným byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. přílohy č. , hodnota, – seznamu postoupených pohledávek, dohodou o úplatě ze dne , datum, , potvrzením o zaplacení úplaty ze dne , datum, ). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalobkyně uplatňuje vedle jistiny úroky, poplatky a úroky z prodlení. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, vč. podacího lístku ze dne , datum, ).5. Výše uvedené listiny soud hodnotí jako plně věrohodné. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání soudu dne , datum, (řádně omluvena) nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti tvrzení a důkazní o tom, zda a jak zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a poskytovatel úvěru uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Z předložených listin vyplývá, že součástí smlouvy o úvěru jsou i všeobecné obchodní podmínky, na něž bylo odkázáno (§ 1751 odst. 1 o. z.), přičemž – protože žalovaný je spotřebitel a uzavřená smlouva je smlouvou adhezní – uvedená doložka je platná, neboť žalovaný byl s jejím významem seznámen (§ 1799 o. z.), jak plyne z textu smlouvy. Vzniklý závazek je také kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.8. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti vycházel právní předchůdce žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolen debetního zůstatku Flexikredit ze dne , datum, , kde žádal o úvěrový rámec ve výši , částka, . Poskytovatel úvěru dále kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a dalších. Žalovaný v žádosti deklaroval příjem , částka, čistého měsíčně, skutečnost, že je od , datum, zaměstnán na dobu neurčitou a že nemá vyživovací povinnost k dalším osobám. Výši příjmů a výdajů žalovaného zkoumal poskytovatel úvěru z výpisů z běžného účtu žalovaného. Poskytovatel úvěru dále zjistil, že žalovaný neměl v době podání žádosti žádné další závazky. Na základě uvedených informací dospěl poskytovatel úvěru k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.9. Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně se tím, že se nedostavila k jednání soudu, zbavila dobrodiní poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (tvrzení a prokázání, případně jakým dalším způsobem úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdce zkoumal). Uvedené zkoumání úvěruschopnosti je totiž nedostatečné ve smyslu odkazované judikatury Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Právní předchůdce žalobkyně při výpočtu příjmů a výdajů žalo