12 C 207/2025-77 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 20 695 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 11. 4. 2025 smlouvu o úvěru ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách spolu se sjednanými poplatky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky žalobce. Žalovaný zaslala ověřovací poplatek na účet žalobce. Žalovaný ani přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že smlouva je neplatná. Žalobce dostatečně nezkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 11. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných měsíčních splátkách spolu se sjednanými poplatky a úroky. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář.4. Z výzvy ze dne 16. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný neplatil řádně splátky a žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných splátek ve lhůtě do 30 dnů.5. Z výzvy ze dne 17. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vzhledem k neplnění povinností žalovaného úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky.6. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 7 dnů.7. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud zavěrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci.8. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle §86odst.1) téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle §86 odst.2 téhož zákona)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr, a kterou soud po právní stránce soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dle § 2395 a násl. Žalovaný úvěr nesplácel, řádně nehradil ani sjednané poplatky. A žalobce proto úvěr zesplatnil, vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 14 dnů. Žalovaný přesto úvěr neuhradil. Žalobce před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ověřoval tvrzení klienta a pravdivost prostřednictvím automatizovaných modelů, a dospěl k závěru, že spotřebitel je schopen úvěr uhradit. Žalovaný převzal sjednaný úvěr, částka 15 000 Kč mu byla doručena na jeho ověřený účet. Žalovaný tak nesplnil svoji povinnost, vyplývající ze smlouvy, nehradil řádně a včas splátky sjednané ve smlouvě a žalobce proto úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně souladu s § 160 o.s.ř.15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby po 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 828 Kč, tedy celkem 2 643 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.