14 C 157/2025-72 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12.6.2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 845,46 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku z úvěrové smlouvy uzavřené dne 21.2.2022 mezi předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , a žalovaným, číslo úvěru , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání do sjednaného úvěrového rámce, naposledy do výše 30 000 Kč, s tím, že tuto částku žalovaný načerpal prostřednictvím kreditní karty. Součástí smlouvy byly produktové podmínky a sazebník právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr, sjednané úroky 23,76 % ročně a pojistné, to vše v pravidelných měsíčnících splátkách ve výši minimálně 5% z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Dále se zavázal uhradit věřiteli smluvní pokutu v případě nesplácení úvěru ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů vymáhání, poplatky za upomínání, smluvního úroku z prodlení ve výši 15% ročně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas, proto předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a závazky zesplatnila ke dni 30.11.2023. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2023 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23.10.2024 s účinností ke dni 1.11.2024, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou před podáním žaloby. V podané žalobě se žalobkyně domáhala uhrazení částky ve výši 22 370,21 Kč jako nedoplatku jistiny úvěru, poplatků ve výši 1 475,25 Kč, a dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 480,76 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% z částky 23 845,46 Kč od 1.12.2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 22 370,21 Kč od 1.12.2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž učinil zejména následující skutková zjištění:Ze žádosti o úvěr ze dne 19.2.2022 soud zjistil, že žalovaný ve formulářové žádosti uvedl své osobní údaje, k rodinnému stavu sdělil, že je svobodný, bydlí u rodičů, podniká v řemeslnictví a zemědělství pod identifikačním číslem , hodnota, , jeho čistý měsíční příjem činí 45 000 Kč, náklady na domácnost částku 10 000 Kč a na finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet) vynakládá částku 3 500 Kč.Z nedatovaného protokolu o prověření úvěruschopnosti k žádosti ze dne 21.2.2022 (pozn. nikoliv k žádosti ze dne 19.2.2022), soud zjistil, že jej vyhotovila , právnická osoba, . (pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, ) za účelem shrnutí postupů ověřování úvěruschopnosti klienta – žalovaného, číslo účtu , č. účtu, . Poskytovatel úvěru vycházel při ověřování úvěruschopnosti z tvrzeného příjmu žalovaného ve výši 45 000 Kč, jeho životních výdajů ve výši 10 000 Kč, když tyto byly stanoveny na základě dat sdělných žalovaným (10 000 Kč) v kombinaci s interními informacemi banky a využití statistických údajů/ekonomického modelu výpočtu. Poskytovatel úvěru vycházel rovněž z informací o splátkovém zatížení žalovaného, které činilo 15 377 Kč, a dospěl k závěru, že příjem klienta je dostatečný pro poskytnutí úvěru se splátkou 1 500 Kč, neboť po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klienta zbývá 28 123 Kč k pokrytí jeho životních nákladů.Z návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný dne 19.2.2023 na základě schválené žádosti uzavřel s , právnická osoba, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem do 30 000 Kč s tím, že úvěr bude splácet v pravidelných měsíčnících splátkách ve výši minimálně 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč, a to včetně sjednaného úroku 23,76 % ročně. Dále se zavázal uhradit věřiteli pojistné, smluvní pokutu v případě nesplácení úvěru ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů vymáhání, poplatky za upomínání, smluvního úroku z prodlení ve výši 15% ročně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru a zákonné úroky z prodlení. Žádost žalovaný podepsal elektronickým podpisem.Z výpisu k úvěru č. , hodnota, za období 23.2.2022–18.10.2023 soud zjistil, že se nejedná o oficiální výpis z účtu, ale o výpis transakcí, ve kterém jsou uvedeny jednotlivé položky o čerpání úvěru žalovaným, a to prostřednictvím bankomatu, čerpání převodem na bankovní účet či nákupem, položky o poplatcích, odměnách, úhradách od klienta ve prospěch úvěrového účtu a dalších transakcí. Z výpisu soud zjistil že ke dni 18.10.2023 bylo uhrazeno 23 056 Kč, přičemž dlužná částka činí k témuž datu 26 326,22 Kč, z toho činí 2 480, 76 úroky, 599,25 Kč pojištění, 600 Kč poplatky a 276 Kč pokuta.Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 27.10.2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy dopisem, který byl žalovanému odesílán jako doporučená zásilka, a informovala jej o zesplatnění dluhu ve výši 26 327 Kč ke dni 30.11.2023.Skutečnost, že původní věřitel svou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, vyplynula z notářského zápisu , Anonymizováno, 1.11.2023, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23.10.2024, včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 31.10.2024 a 4.11.2024 a seznamu postoupených pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, a to vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 25.11.2025, předžalobní upomínkou ze dne 25.3.2025, včetně podacích lístků.4. Po provedeném dokazování soud dospěl ohledně skutkového stavu k závěru: žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru a za tímto účelem poskytl své osobní údaje. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný čerpal prostřednictvím bankomatu, převodem na bankovní účet či nákupem. Žalovaný úvěr nesplácel dle sjednaných podmínek, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30.11.2023. Ke dni 17.10.2023 bylo ve prospěch úvěrového účtu uhrazeno 23 056 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného upomínala.5. Na základě závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:Žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, tj. ke dni 19.2.2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost relativní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona).Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU) jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“), aby dosáhly výsledku