15 C 203/2025-44 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, konkrétně jejich spoluvlastnických podílů o velikosti id. 1/36 na nemovitých věcech - stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je dům č.p. , Anonymizováno, ; parcely č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro kat. úz. , adresa, , obec , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se o svůj díl nemovitostí nestará, povinnosti spoluvlastníka neplní a není možná s ním smysluplná komunikace, dělá dluhy, kvůli nimž je jeho podíl v exekuci. Žalobkyně z tohoto důvodu požadovala přikázání spoluvlastnického podílu žalovaného do svého vlastnictví, když celkovou cenu nemovitosti odborný odhad ocenil na 5 000 000 Kč. V návrhu výslovně označila za žalovaného pouze , Jméno žalovaného, , narozeného dne , Datum narození žalovaného, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud za účelem projednání věci nařídil na den , datum, jednání, ke kterému se však žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán, k žalobě nevyjádřil, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).3. Z výpisu katastru nemovitostí soud zjistil, že k pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, , vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnickém č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitosti věci“), je zapsáno vlastnické právo pro osoby: , Jméno žalovaného, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 6/18), , Jméno žalobkyně, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 10/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36).4. Soud věc posoudil následovně.5. Dle § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný.6. Dle § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.7. Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.8. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.9. Soud se nejprve zabýval předběžnou otázkou okruhu účastníků řízení a otázkou jejich aktivní a pasivní věcné legitimace.10. V civilním řízení je na navrhovateli (zde žalobkyni), aby určil, kdo je účastníkem řízení (žalobcem a žalovaným) a soud pak z tohoto určení vychází. Osobu, která se u soudu žalobou domáhá ochrany svých práv, resp. přiznání (v podobě deklarace či konstituování) práv, která jí podle hmotného práva mají svědčit, zákon označuje za žalobce; osoba, proti které jsou tato práva v řízení uplatněna a která v řízení naopak brání svou pozici, je pak nazývána žalovaným. Je věcí hmotněprávního posouzení žalobních tvrzení žalobce a obranných tvrzení žalovaného, zda soud dospěje k závěru, že žalobci vůči osobě, kterou označil za žalovaného, jím tvrzená práva svědčí, či nikoliv. Okruh účastníků sporného řízení určuje žalobce, tj. sám žalobce rozhoduje o tom, kdo bude v řízení vystupovat jako žalobce a kdo jako žalovaný. Ve vztahu k straně žalované to platí bezvýhradně, ve vztahu k straně žalující v případě, že by v řízení mělo vystupovat více žalobců je nutný jejich souhlas. Náležitosti označení účastníků řízení stanoví § 79 odst. 1 o.s.ř.11. Žalobce před podáním žaloby musí pečlivě zvážit, koho označí za účastníka řízení; je pánem sporu, o účastenství rozhoduje a do tohoto rozhodnutí mu nemůže nikdo procesně zasahovat. Musí tedy pečlivě uvážit jak otázku věcné legitimace na obou stranách, tak i procesní způsobilosti všech jím označených účastníků (JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., Praktický komentář ASPI, § 90 o.s.ř.).12. Věcnou legitimací rozumíme stav vyplývající z hmotného práva (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 397/2011). Aktivní věcná legitimace je dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo; pasivní věcnou legitimaci zase posuzujeme z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek aktivní a/nebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Na samo účastenství v řízení však nedostatek věcné legitimace nemá vliv. Případný nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (IV. ÚS 22/03, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1584/2017 ze dne 14.9.2017). Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (Janek, Trebatický, Vančurová soudcovský komentář ASPI, § 90 o.s.ř.).13. Soud sám nemůže v řízení jednat s jinými osobami jako účastníky než s těmi, které za účastníky označil navrhovatel. Žalobkyně k okamžiku rozhodnutí soudu za účastníky řízení označila sebe a žalovaného, ostatní spoluvlastníky zcela pominula. U zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se v praxi vychází z okruhu spoluvlastníků vymezeného v katastru nemovitostí, vzniknou-li však v této souvislosti pochybnosti, nemůže se soud s katastrálním zápisem spokojit, nýbrž musí okruh spoluvlastníků vyřešit jako otázku předběžnou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5799/2016). Cílem dokazování v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zjištění, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení podílového spoluvlastnictví a zjištění rozhodných skutečností pro způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Rozhodnutí soudu má konstitutivní povahu, zakládají se jím nové hmotněprávní vztahy ohledně celé společné věci – je tedy nutné, aby se takového řízení účastnili všichni spoluvlastníci a rozsudek ve věci se vztahoval na všechny spoluvlastníky. Skutečnost, že se řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví neúčastní všichni spoluvlastníci je proto důvodem pro zamítnutí žaloby z důvodu chybějící pasivní legitimace (viz rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 22 Cdo 3152/2011; či sp. zn. 22 Cdo 318/2021). Soud podotýká, že v řízení nebyl rozporován stav zápisu v katastru nemovitostí.14. V katastru nemovitostí je vlastnické právo k nemovitým věcem zapsáno pro osoby: , Jméno žalovaného, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 6/18), , Jméno žalobkyně, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 10/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), , jméno FO, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36).15. Jelikož se řízení neúčastní všichni spoluvlastníci nemovitých věcí, když žalobkyně je za účastníky neoznačila, nezbylo soudu než žalobu zamítnout.16. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, když došlo k zamítnutí žaloby, a proto mu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.