15 C 269/2025-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že právním předchůdcem žalobkyně (společnost , právnická osoba, ), poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované v částkách různé výše dne , datum, . Žalovaná však poskytnutou částku nevrátila zpět, proto žalobkyně požaduje zaplatit částku 20 000 Kč, tedy částku představující bezdůvodné obohacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.2. Žalovaná se jednání dne , datum, nezúčastnila, k věci samé se nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání a z provedených důkazů má za prokázané následující skutečnosti.4. Předchůdce žalobkyně zaslal žalované dne , datum, na bankovní účet částku v celkové výši 20 000 Kč, konkrétně platby 7 000 Kč, 1 000 Kč, 10 000 Kč, 2 000 Kč (prokázáno z potvrzení o provedených platbách a z výpisu , právnická osoba, . za období 11/2023). Dále že dne , datum, a , datum, byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávky (prokázáno uvedenými smlouvami ze dne , datum, a , datum, ), a postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, (prokázáno uvedeným přípisem), a že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě žalované částky (prokázáno výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, ).5. Naopak soud nemá za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, ) a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žádnou smlouvu, na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, nepředložila, rovněž nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dokončili kontraktační proces pomocí prostředků komunikace na dálku či že by předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že předchůdce žalobkyně a žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě by na žádost žalované byly poskytnuty finanční prostředky.6. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právního předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 20 000 Kč, která jí byla ve čtyřech platbách zaslána na účet. Žalovaná však poskytnutou částku nevrátila, byť o úhradu byla upomínána. Na základě smluv o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.7. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, musí se smluvní strany vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má nárok na vrácení poskytnuté částky 20 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla určena standardní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Soud aplikoval k určení výše těchto položek § 14b adv. tarifu, neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč. Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:o 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 a.t. v účinném znění)o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a/ a.t. v účinném znění)- 315 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.