12 C 44/2026-37 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení částky 10 731 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce poskytl žalovanému smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednané lhůtě do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu se sjednanými poplatky. Žalovaný uhradil úvěr pouzečástečně, požádal o jeho prodloužení a žalobce vyúčtoval za prodloužení splatnosti částku 490 Kč. Dále vyúčtoval za upomínky 3x300 Kč, poplatky za bezpečnou platbu 5x90 Kč a smluvní pokuty 538 Kč.Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti.Ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru spolu se sjednanými poplatky. Součástí smlouvy je i karta klienta a prověření úvěruschopnosti.Z předžalobní upomínky ze dne 26. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 7 dnů.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.Podle § 86 odst.1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě, které žalobce poskytl žalovanému úvěr, a kterou soud po právní stránce soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dle § 2395 a násl. Žalovaný splácel úvěr pouze částečně, požádal o prodloužení úvěru a žalobce mu proto vyúčtoval sjednané poplatky. Poté, co žalovaný přestal úvěr splácet, vyúčtoval žalobce žalovanému smluvní pokutu sjednanou ze smlouvy a poplatky za bezpečnou splátku. Žalobce před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ověřoval tvrzení klienta a pravdivost prostřednictvím automatizovaných modelů, a dospěl k závěru, že spotřebitel je schopen úvěr uhradit. Žalovaný tak nesplnil svoji povinnost, vyplývající ze smlouvy, nehradil řádně a včas sjednaný úvěr, a to ani po prodloužení splatnosti. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby po 400 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 2 615 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.