15 C 48/2026-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 20 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, ., IČO: , Anonymizováno, , smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, rovněž jí bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaná však svůj dluh do dnešního dne nezaplatila.2. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, k věci samé se nevyjádřila, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř“).3. Soud ve věci nařídil jednání a z provedených důkazů má za prokázané následující skutečnosti: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 20 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), která byla zaslána na účet uvedený ve smlouvě (prokázáno výpisem z účtu , právnická osoba, . s vyplacenou částkou 20 000 Kč a sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Poskytnutou částku včetně smluvního úroku se žalovaná zavázala splácet dle bodu , Anonymizováno, smlouvy a dle bodu , Anonymizováno, , a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně upomínána, a proto dne , datum, došlo ke zesplatnění celého úvěru (prokázáno listinou nazvanou „Zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, “). Dále bylo prokázáno, že dne , datum, a , datum, byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávky (prokázáno uvedenými smlouvami ze dne , datum, a , datum, včetně dodatku a seznamu), a postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, (prokázáno uvedeným přípisem včetně podacího lístku), a že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě žalované částky (prokázáno výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku).4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobkyně o úvěr prostřednictvím jeho systému, poskytla právnímu předchůdci žalobkyni pro tento účel své osobní údaje, vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, a následně byla schválena smlouva a potvrzena formou elektronické zprávy. Tímto způsobem byla uzavřena smlouva mezi právním předchůdce žalobkyní a žalovanou a žalované byl poskytnut úvěr v částce 20 000 Kč a tato částka jí byla zaslána na účet. Žalovaná neplnila podmínky úvěru, o úhradu byla upomínána, došlo k zesplatnění úvěru, avšak do dnešního dne žádnou částku nezaplatila.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 9 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.11. Žalobkyně v žalobě uvedeným tvrzením o tom, jakým způsobem její právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované, nepředložila žádné důkazy. Z toho důvodu byla žalobkyně před jednáním usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzvána (zejména) aby doplnila žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. Na tuto výzvu však žalobkyně nereagovala.12. Z ustálené soudní praxe se dále podává, že „odborná péče“ bude v případě posuzování úvěruschopnosti spotřebitele zahrnovat i takovou obezřetnost, která poskytovatele vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Poskytování úvěrů bez doložení bonity je aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situace jako je předlužení velké části obyvatelstva, problém vícečetných exekucí, systémové chudoby aj. Smlouvu o spotřebitelském úvěru tak lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Sankce absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy tak je do značné míry motivována i ochranou veřejného zájmu. Jinak řečeno, z odkazované judikatury konkrétně plyne, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr značí situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. Proto musí poskytovatel úvěru mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti).13. Žalobkyně tak v řízení nesplnila svou povinnost tvrzení a důkazní o tom, že její právní předchůdce (poskytovatel úvěru) posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalované a musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Z tvrzení žalobkyně vůbec nevyplývá, zda se předchůdce žalobkyně informoval, zda žalovaná např. splácí a v jaké výši další úvěry či zápůjčky, o výši jejího příjmů či výdajů. Byť v návrhu uvádí, že k ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, žádné důkazy k prokázání svých tvrzení ani k výzvě soudu nepředložila. Žalobkyně se přitom nemůže zprostit své povinnosti jednat s patřičnou odbornou péčí, ani tím, že nebyla poskytnuta částka vysoká, neboť žalobkyně musí být aktivní a nemůže se spoléhat jen na údaje z veřejně dostupných rejstříků.14. K tomu soud ještě dodává, že žalobní strana svou nepřítomností zabránila soudu, aby jí u jednání poskytl potřebná poučení ve shora uvedeném smyslu; nemůže proto úspěšně namítat, že soudem prvního stupně o svých povinnostech poučena nebyla (viz JUDr. Ljubomír Drápal: Příprava jednání a projednání věci samé ve sporném řízení před soudem prvního stupně po novele občanského soudního řádu in Právní rozhledy 5/2002).15. Žalovaná a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení