15 C 88/2026-56 – Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 13.053,69 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí poskytl peněžní prostředky formou kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k běžnému účtu. Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr do sjednaného úvěrového limitu a zavázala se dodržovat sjednané podmínky úvěru, zejména řádně a včas splácet čerpané peněžní prostředky a hradit sjednané poplatky. Žalovaná úvěr opakovaně čerpala, avšak své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, v důsledku čehož byla upozorněna na porušování podmínek úvěru a možnost jeho zesplatnění. Protože žalovaná svůj závazek nesplnila ani následně, prohlásil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za splatnou ke dni , datum, . Ke dni podání žaloby činila dlužná částka celkem 13 053,69 Kč, sestávající z jistiny ve výši 9 085,90 Kč, poplatků ve výši 3 500 Kč a úroku z prodlení ve výši 467,79 Kč, a smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 9 085,90 Kč od , datum, do zaplacení a žalobkyně dále požadovala přiznání zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 585,90 Kč od , datum, do zaplacení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Přestože byla žalované zaslána předžalobní upomínka, dlužná částka uhrazena nebyla.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez včasné a důvodné omluvy nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce svoji neúčast u jednání omluvili a vyslovili souhlas s projednáním věci v jejich nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách. Na základě této smlouvy a související smluvní dokumentace poskytl žalované spotřebitelský kontokorentní úvěr , Anonymizováno, , na jehož základě mohla žalovaná čerpat peněžní prostředky do sjednaného úvěrového limitu až 30 000 Kč. Žalovaná se zejména zavázala dodržovat podmínky úvěrového produktu a řádně plnit své závazky. Žalovaná však své povinnosti ze smluvního vztahu neplnila, proto byla opakovaně vyzývána ke splnění svých závazků (prokázáno upozorněními před prohlášením úvěru za splatný ze dne , datum, a , datum, a upomínkou ze dne , datum, ). Z tohoto důvodu právní předchůdce žalobkyně následně prohlásil svou pohledávku splatnou ke dni , datum, a vyzval žalovanou k její úhradě (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno. Přes další výzvu k plnění zaslanou právním zástupcem žalobkyně žalovaná svůj dluh neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, ).4. V řízení tak bylo ohledně skutkového stavu zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách a následně jí poskytl spotřebitelský kontokorentní úvěr , Anonymizováno, , na jehož základě mohla žalovaná čerpat peněžní prostředky do sjednaného úvěrového limitu až 30 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal umožnit žalované čerpání úvěru za sjednaných podmínek a žalovaná se zavázala dodržovat podmínky úvěrového produktu, zejména řádně a včas hradit své závazky. Žalovaná úvěr čerpala, své povinnosti však neplnila řádně a včas. Z tohoto důvodu byla opakovaně upomínána a následně byl úvěr v souladu se smluvními ujednáními ke dni , datum, zesplatněn. Přes opakované výzvy nebyla dlužná částka uhrazena.5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky formou spotřebitelského kontokorentního úvěru , Anonymizováno, , které žalovaná čerpala, avšak své povinnosti ze smluvního vztahu řádně neplnila.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“), ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru, byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované. Z provedených důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované nevycházel pouze z jejích tvrzení, ale zohlednil údaje uvedené v žádosti o úvěr, ověřil její příjmovou situaci, provedl kontrolu veřejných a neveřejných databází a hodnotil její stávající úvěrové zatížení. Žalovaná v době sjednání úvěru doložila příjem ze zaměstnání u , právnická osoba, ., přičemž z potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že její průměrný čistý měsíční příjem činil 19 867 Kč. Právní předchůdce žalobkyně provedl kontrolu insolvenčního rejstříku, bankovního a nebankovního registru klientských informací a interních databází, přičemž nezjistil takové skutečnosti, které by svědčily o neschopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet., Dále zjistil, že interní splátky žalované činily 2 639,44 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně dále zohlednil nezbytné životní náklady a náklady na bydlení podle použitého modelu a po vyhodnocení příjmů, výdajů a stávajícího úvěrového zatížení dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Soud proto posouzení úvěruschopnosti žalované hodnotí jako dostatečné a odpovídající požadavkům § 86 odst. 1 z.s.ú., a to i s přihlédnutím k výši poskytnutého úvěru a povaze sjednaného úvěrového produktu.8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni dle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při nepřekročení jejího žalobního návrhu. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.9. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobkyně podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, pod bodem 28 vymezil tzv. formulářovou žalobou jako „zpravidla návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základní právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožná či jen s drobnými odchylkami. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podala u zdejšího soudu „shodné“ žaloby např. pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, , atd. Soud má za to, že tak byly splněny podmínky pro přiznání nákladů dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu.10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu)o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu)o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100