17 C 106/2026-69 – Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne , datum, se sjednaným úvěrovým rámcem , částka, , žalovaný celkem čerpal , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelně měsíční splátkou spolu s úrokem a smluvenými poplatky, řádně však nesplácel. Žalobkyně požadovala zaplatit částku , částka, jako nesplacenou jistinu , částka, , poplatky , částka, , náklady na vymáhání , částka, a , částka, smluvní pokuty. Požadovala úrok i zákonný úrok z prodlení. V průběhu řízení žalovaný dne , datum, zaplatil žalobkyni , částka, , po částečném zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní, žalobkyně požadovala po žalovaném dále zaplacení , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že už nic platit nechce, už zaplatil skoro půl milionu, vzhledem k výši půjčené částky to považuje za dostatečné. K prováděným důkazům se vyjádřil, že má čtyři děti, v době uzavření smlouvy s žalobkyní měl jedno dítě narozené 2014.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný ke své osobě uvedl, že je ženatý, má vlastní dům nebo byt, má učňovské vzdělání, je zaměstnán od dubna 2008 s příjmem , částka, čistého měsíčně, dále byl uveden příjem ostatních členů domácnosti , částka, a žádné vyživované dítě. Žalovanému žalobkyně poskytla úvěr jako revolvingový s úvěrovým rámcem , částka, , který částečně ihned čerpal nákupem černé techniky, žalovaný se zavázal splácet měsíčně 4 % z dlužné částky. Z úvěrových podmínek žalobkyně má soud za prokázané, že strany si sjednaly podmínky zesplatnění úvěru tak, že žalobkyně může úvěr zesplatnit, pokud žalovaný mimo jiné dluží dvě a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než tři měsíce. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalobkyně měla k žalovanému informaci, že žádá o úvěr , částka, , je ženatý, nemá dítě, bydlení má vlastní, je zaměstnán s příjmem , částka, měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je , částka, , měsíční výdaje domácnosti jsou , částka, , žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech ISIR, NRKI, SOLUS, dále u O2 a T-mobile. Z tabulky výpočtu maximálního limitu splátky žalobkyní soud zjistil, že věřitelka započítala příjem žadatele , částka, , životní minimum , částka, , součet splátek úvěrů u shodného věřitele , částka, měsíčně, součet splátek u jiného věřitele , částka, měsíčně, při započtení nové splátky , částka, věřitelka uzavřela maximální limit splátky , částka, . Dále určovala maximální limit domácnosti, kam započítávala uvedený příjem ostatních členů, splátky pouze žalovaného (splátky ostatních členů neuvedeny), počítala životní minimum členů a normativní náklady na bydlení , částka, měsíčně, rezervu , částka, a uzavřela maximální limit splátky , částka, . Z úvěrové zprávy soud zjistil, že u žalovaného byla evidována jedna odmítnutá žádost o splátkové úvěry, jedna odvolaná, čtyři existující, celkem čtyři ukončené, měsíční splátky měl , částka, a zbývalo mu splatit , částka, , dále měl tři existující kreditní karty. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni celkem splatil , částka, , když z úvěru načerpal , částka, . Starší verzi výpisu soud k důkazu neprovedl, neboť v ní ještě nebyla započtena platba, kterou žalovaný provedl v průběhu řízení. Z výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru, žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta ke splacení 14 dnů, podací arch dokládá odeslání výzvy žalovanému. Z výzvy ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, má soud za prokázané předžalobní upomínání žalovaného.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně na základě smlouvy z , datum, poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal v celkové výši , částka, . Žalovaný k prověření úvěruschopnosti sdělil své příjmy a svou životní situaci, žalobkyně si zjistila jeho úvěrovou situaci a provedla lustraci v dostupných rejstřících, vypočítala maximální splátku, jako výdaje kromě zjištěných splátek použila životní minimum a normativní náklady na bydlení. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet pravidelnými splátkami. Žalovaný na úvěr splatil ke dni rozhodnutí soudu , částka, . Žalobkyně žádala splacení celého úvěru do , datum, , žalovaného dále upomínala.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., a to způsobem ve smyslu § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 občanského zákoníku, kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smluv mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb. I v případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších