20 C 72/2025-121 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal určení vlastnictví k podílu o velikosti 1/6 na pozemcích v katastrálním území , adresa, st. parc. č. , Anonymizováno, /1, jejíž součástí je stavba , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /2. Tvrdil, že dne , datum, uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, kterou si od žalované půjčil 534 000 Kč na umoření svých dluhů. Účastníci sjednali zajištění dluhu ve formě převodu vlastnického práva k výše označené nemovitosti. Za devět let, kdy žalobce splácí po 5 000 Kč měsíčně, je zápůjčka téměř vrácená. V rozporu s ujednáním však žalovaná podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila. Považuje ho za neopodstatněný, neboť mezi účastníky byla uzavřená platná kupní smlouva, a popřela existenci smlouvy o zápůjčce. Žalobce neprokázal, že skutečným úmyslem stran bylo převést vlastnické právo pouze s rozvazovací podmínkou.3. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ke dni , datum, byli jako spoluvlastníci pozemků v katastrálním území , adresa, st. parc. č. , Anonymizováno, /1, jejíž součástí je stavba , adresa, , parc. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /2 žalobce (podíl 1/6) a žalovaná (podíl 5/6). Ve vztahu k žalobci byly zaznamenány dvě zahájené exekuce vedené , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, a , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, s vydaným exekučním příkazem č.j. , spisová značka, . Ke dni , datum, již byla jako výlučný vlastník celé uvedené nemovitosti v katastru zapsaná žalovaná (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Od května 2020 do července 2020 zasílá žalobce pravidelné platby na účet č. , č. účtu, , který patří žalované, a to až do února 2025 po 5 000 Kč a poté po 2 000 Kč měsíčně (prokázáno výpisem z účtu žalobce u , právnická osoba, a sdělením Moneta Money bank). Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , sestry žalované a neteře žalobce, má soud zjištěno, že finanční poradce Karnet asi před deseti lety připravil pro účastníky řízení smlouvu. Žalovaná platila za žalobce dluhy, žalobce jí něco splácel. Z výpovědi svědka , Anonymizováno, vyplynulo, že žalovaná poskytla žalobci zápůjčku tím, že za něj splatila dluhy uvedené v čl. III. písm. b) až h) smlouvy a ponechala si úrok skrytý v čl. III. písm. a) smlouvy. Pro účastníky svědek připravil vedle kupní smlouvy také smlouvu o zápůjčce, v níž bylo uvedeno, že kupní smlouva slouží jako zajištění zápůjčky. Soud výpovědi svědka , Anonymizováno, uvěřil. Je pravdou, že svědek byl zklamaný z toho, že mu unikla provize ze sjednání úvěru pro žalovanou. Tím se ostatně nikterak netajil, stejně jako tím, že v létě loňského roku zastupoval žalobce při jednání o odkupu jeho podílu. Soudu také neuniklo, že svědek má spíše kladný vztah k žalobci a spíše negativní vztah k žalované a její rodině. Jeho výpověď však nepostrádá vnitřní logiku a množství informací, na které si svědek vzpomněl, odpovídá době, jež uplynula od uzavření smlouvy. Bylo by podezřelé, kdyby si pamatoval konkrétní výši úroků, výši splátek apod. Svědek věrohodně vysvětlil, proč došlo k uzavření kupní smlouvy, v níž není zmínka o zajišťovací povaze převodu vlastnického práva - proti žalobci byly vedené exekuce, které neumožňovaly zatížení jeho podílu zástavním právem. Ve srovnání se svědkyní , jméno FO, měl svědek , Anonymizováno, informací o obsahu závazku mezi účastníky více, což odpovídá jeho roli při vzniku smlouvy. Svědkyně , jméno FO, smlouvu viděla pouze zběžně a na její obsah si příliš nevzpomněla krom toho, že žalovaná uhradila dluhy žalobce za převod jeho podílu, zároveň však uvedla, že žalobce žalované něco splácel. Soud proto vyšel z výpovědi svědka , Anonymizováno, , který měl vhled do celého vztahu mezi účastníky. Věrohodnost výpovědi svědka , Anonymizováno, podporuje i samotná obrana žalované. Žalovaná se prezentuje jako laik, když neví, že musí podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, aby nemovitost nabyla. Po devět let si nevšimne, že není vlastníkem celé nemovitosti, ale až poté co ji kontaktuje svědek , Anonymizováno, s nabídkou odprodeje podílu žalobce, bleskurychle vkladové řízení dovede do úspěšného konce. Popírá platby od žalobce a až na základě výsledků dokazování si vzpomene, že je majitelkou účtu, na který platby od žalobce pravidelně každý měsíc již pět let chodí.4. Soud neprovedl k důkazu smlouvu o úvěru, který si žalovaná měla vzít u , právnická osoba, Bank, a výslech svědka , jméno FO, , neboť tyto návrhy byly uplatněné po koncentraci řízení. Žalované nic nebránilo v tom, aby tyto důkazní návrhy vznesla nejpozději při prvním jednání, na kterém byla o koncentraci řízení poučena. Nejde o důkazy, kterými by měla být zpochybněna věrohodnost již provedených důkazů (skutečnost, že navržené důkazy mají podporovat verzi žalované, zpochybněním věrohodnosti není). Nejde ani o důkazy ke skutečnostem, k nimž měl soud žalované poskytnout poučení dle § 118a osř.5. Podle § 555 odst. 2 o. z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.6. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.7. Jako nedůvodná se jeví námitka neplatnosti kupní smlouvy, která měla nastat kvůli účinkům speciálního inhibitoria ve vztahu k dotčené nemovitosti. Smyslem smlouvy, jak vplývá z výpovědí svědků a ze sjednaného způsobu úhrady kupní ceny, bylo umoření dluhů žalobce včetně toho, který byl vymáhaný prostřednictvím (zjevně nerealizovaného) prodeje nemovitosti. Absolutní neplatnost jako sankce za porušení zákazu dispozice s postiženou nemovitostí (§ 47 odst. 6 exekučního řádu) je stanovena za účelem ochrany povinného. Jako neplatné nebude posouzeno jednání směřující k uspokojení vymáhané pohledávky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).8. Žalobce dále a především staví žalobu na tvrzení, že vůle smluvních stran byla odlišná od té, která je zachycena v kupní smlouvě. Spatřuje neplatnost kupní smlouvy v tom, že došlo k naplnění jejího skutečného účelu, když splatil poskytnutou zápůjčku, která měla být kupní smlouvou pouze zajištěna. Splnění dluhu obecně vede k zániku závazku i zajištění dluhu, tedy z povahy věci nemůže představovat důvod, pro který závazek vůbec nevznikl.9. Při disimulovaném právním jednání jednající osoba navenek učiní projev vůle, který není míněný vážně a jehož cílem je pouhé zastření vůle skutečné, k jejíž realizaci jednání doopravdy směřuje. Nedostatek vůle se vztahuje pouze k jednání simulovanému. Jde o prostředek, který má vést dosažení jiného cíle, než který je navenek prezentován (předstírané a zastřené jednání se liší v kauze). Zastřené právní jednání nedostatkem vůle netrpí a není z toho důvodu jednáním zdánlivým, neznamená to však, že je apriori platné. I zastřené právní jednání musí splňovat všechny náležitosti, které na něj zákon klade.10. Jak je uvedeno výše, soud vzal za prokázané, že skutečná vůle účastníků řízení při uzavření kupní smlouvy nesměřovala k trvalému převodu vlastnického práva k dotčené nemovitosti. Smlouva ve skutečnosti zakrývala zajištění zápůjčky, kterou žalovaná poskytla žalobci plněním na sjednaná platební místa. Obsahově se zajištění blížilo zajišťovacímu převodu vlastnického práva. V případě zajišťovacího převodu vlastnického práva k nemovité věci je vyžadována písemná forma (§ 560 o. z.), a to i ve vztahu dočasnosti převodu v závislosti na splnění dluhu. Má se za to, že převod byl sjednán s rozvazovací podmínkou (§ 2240 odst. 2 o. z.), není však vyloučen ani fiduciární převod. Kupní smlouva ujednání o své zajišťovací povaze postrádá, k platnému uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu tak nedošlo. Účastníci řízení to ani neměli v úmyslu, neboť pouhá existence smlouvy a možnost jejího zavkladování měly sloužit jako pojistka plnění ze strany žalovaného. Skutečnost, že nebyla platně uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva, je bez významu ve vztahu k absenci vůle uzavřít kupní smlouvu. Ta mezi účastníky nebyla, kupní smlouva ze dne , datum, proto představuje zdánlivé právní jednání, k němuž nelze přihlížet. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem dotčené nemovitosti.11. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, má proto právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náleží mu náhrada za soudní poplatek, a to v již uhrazené části 2 000 Kč i v doplatku ve výši 3 000 Kč. Dále má právo na náhradu nákladů zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/11996 Sb., advokátní tarif. Tarifní hodnostou je částka 113 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Obvyklá cena sporného spoluvlastnického podílu, která představuje hodnotu předmětu sporu, z obsahu spisu nevyplývá; z ceny uvedené v kupní smlouvě nelze vyjít, neboť je fiktivní (ve skutečnosti představuje výši zápůjčky s úrokem). Žalobci byla proto přisouzena odměna zástupce za pět úkonů právní s