5 C 20/2026-35 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se návrhem na zahájení řízení podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky 21 390 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 130 Kč od , datum, do zaplacení, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 130 Kč od , datum, do zaplacení a s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 130 Kč od , datum, do zaplacení. Uvedl, že žalovaná byla od , datum, nájemcem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, . Nájem byl uzavřen nájemní smlouvou ze dne , datum, na dobu určitou a byl prodlužován dodatky, naposledy dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, . Nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby, a to dne , datum, . Od , datum, žalovaná byt užívala bez platné nájemní smlouvy, a to až do , datum, , kdy byl byt vyklizen exekutorem a předán žalobci. Žalobce požadoval bezdůvodné obohacení za období od , datum, do , datum, . Měsíční předpis nájemného v uvedeném období činil 7 130 Kč měsíčně. Žalobce požadoval též zákonný úrok z prodlení z prodlení z dlužných částek.Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo řízení co do částky 951 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 951 Kč od , datum, do zaplacení zastaveno a předmětem řízení tak zůstala částka 20 439 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 130 Kč od , datum, do zaplacení, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 130 Kč od , datum, do zaplacení a s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 179 Kč od , datum, do zaplacení.Žalovaná, ač jí byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřila.Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Žabce je vlastníkem bytového domu č.p. , adresa, na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, (prokázáno LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, ). Žalobce a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, o velikosti 2 + kk ve 3. podlaží na adrese , adresa, . Nájem byl uzavřen na dobu určitou dvou let od , datum, s možností opakovaného prodloužení (prokázáno nájemní smlouvou ze dne , datum, ). Nájem byl opakovaně prodlužován, a to až do , datum, (prokázáno dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, ). Výše nájemného od , datum, činila částku 7 130 Kč (prokázáno předpisem nájemného ze dne , datum, a oznámením žalobce o zvýšení nájemného ze dne , datum, ). Za užívání bytu v období od , datum, do , datum, žalovaná žalobci dluží částku 20 439 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná o dlužnou částku žalobcem upomenuta (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, a doručenkou).Po právní stránce soud věc posoudil následovně:Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Žalobce a žalovaná platně uzavřeli smlouvu o nájmu bytu. Nájem skončil dne , datum, . Žalovaná po skončení nájmu, tedy i v období od , datum, až do , datum, užívala byt bez právního důvodu, žalobci tak dle § 2295 o.z. vzniklo právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného. Protože žalovaná nezaplatila včas, vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když neshledal důvody pro její prodloužení.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu přísluší vůči žalované náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobci, který byl v řízení zastoupen advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 280 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 070 Kč a z odměny advokáta žalobce dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) ve výši 400 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 a. t., paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 210 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.