6 C 184/2021-34 — Okresní soud v Klatovech

Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne [datum], se domáhali žalobci na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. V žalobě uvedli, že uzavřeli s žalovaným dne [datum] kupní smlouvu, kterou jim žalovaný prodal pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví], vedeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, za částku [částka]. Listinou, nazvanou "užívací dekret" poskytl uživatel - žalovaný žalobcům právo užívat pozemek před nabytím vlastnictví. Částku [částka] zaplatili žalobci při podpisu smlouvy v hotovosti, částky [částka] a [částka] poukázali týž den bankovním převodem žalovanému. [příjmení] kupní ceny ve výši [částka] byl splatný do [datum]. Ten již žalobci nezaplatili, neboť následující den po uzavření kupní smlouvy zjistili, a to na upozornění banky, kam šli jednat o úvěr, že u převáděných nemovitostí je poznámka "zahájení exekuce", a to mimo jiné exekuce, prováděné soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], kdy zápis byl proveden [datum]. Týž den byl proveden další zápis, a sice exekuční příkaz k prodeji nemovitosti postihující řadu parcel žalovaného, včetně obou parcel, které byly předmětem kupní smlouvy mezi účastníky. Soudní exekutor vznesl námitku neplatnosti listinou z [datum rozhodnutí], zn. [spisová značka]. Žalobci to oznámili žalovanému dopisem. Žalobci se pokoušeli vyřešit věc mimosoudně, a proto se dne [datum] obrátili na žalovaného a oznámili mu odstoupení od smlouvy a vyzvali jej k vrácení částky [částka]. Další výzvu žalovanému učinil právní zástupce žalobců dne [datum] a [datum] s poskytnutím lhůty k vrácení peněz do [datum]. Žalovaný na výzvy nereagoval, proto se žalobci obrátili se svým nárokem na soud. Výzvu soudu k vyjádření žalobě si žalovaný osobně převzal dne [datum], ovšem k žalobě se v určené lhůtě ani poté nevyjádřil. Soud jednal a rozhodl dne [datum] v nepřítomnosti žalobkyně b), která se z jednání omluvila a v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno dne [datum] do vlastních rukou. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalobce u jednání soudu opravil svou písařskou chybu v zákonném úroku z prodlení, kdy uvedl 8,05 % ročně, když správně má být 8,25 % ročně. Žalobci setrvali na svém návrhu a požádali, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jim i náhradu nákladů řízení. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. Dle kupní smlouvy ze dne [datum] účastníci uzavřeli kupní smlouvu na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], přičemž žalovaný tyto jako prodávající prodal žalobcům za kupní cenu [částka]. [příjmení] [částka] byla uhrazena v hotovosti a úhrada byla stvrzena podpisem této smlouvy. Částku [částka] se žalobci zavázali uhradit při podpisu smlouvy převodem na bankovní účet prodávajícího [bankovní účet] a zbylých [částka] do [datum]. Dle užívacího dekretu ze dne [datum] měli žalobci po dobu převodu vlastnictví užívací právo k nemovitostem dle kupní smlouvy. Dle výpisu z účtu žalobců a sdělení [právnická osoba] k bankovnímu účtu [číslo] žalobci zaplatili žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] celkem [částka]. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] [list vlastnictví] obec Klatovy, k.ú. [obec], jehož součástí jsou pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] je v poznámkách zapsán exekuční příkaz k prodeji těchto nemovitostí s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. E-mailem ze dne [datum] žalobce informoval žalovaného, že vzhledem k exekučnímu řízení, o kterém žalovaný věděl již v době podpisu kupní smlouvy, od této odstupují a žádají vrácení peněz na bankovní účet žalobce. Dne [datum] se soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. dovolal neplatnosti právního jednání povinného (žalovaný) vyplývajícího z kupní smlouvy ze dne [datum]. Předmětem smlouvy byly pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] bylo povinnému doručeno dne [datum] a počínaje tímto dnem nastaly účinky tzv. generálního inhibitoria. Žalobci žalovaného vyzývali k vrácení částky [částka] dopisem ze dne [datum] a před podáním žaloby dne [datum]. Podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu:„ Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.“. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“. Dle § 2993 o.z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“. Soud má z předložených listin za prokázané, že v době uzavření kupní smlouvy na nemovitosti, bylo proti žalovanému vedeno exekuční řízení, přičemž vyrozumění o zahájení exekuce bylo žalovanému doručeno dne [datum] a počínaje tímto dnem nastaly účinky tzv. generálního inhibitoria, tedy žalovaný jako povinný nesměl po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem. Takové právní jednání je považováno za neplatné, vznese-li námitku neplatnosti soudní exekutor nebo oprávněný nebo přihlášený věřitel. Žalovaný přesto dne [datum] uzavřel s žalobci kupní smlouvy, v níž se zavázal převést vlastnictví k předmětným nemovitostem a přijal část sjednané kupní ceny v celkové výši [částka]. To má soud prokázané jednat podpisem na kupní smlouvě, kterou byla stvrzena úhrada částky [částka] a zbylých [částka], obdržel žalovaný na svůj bankovní účet. Jelikož se soudní exekutor řádně dovolal neplatnosti kupní smlouvy, soud dospěl k závěru, že toto právní jednání je neplatné a to od počátku. Jelikož žalobci plnili na základě neplatného závazku, mají tito právo na vrácení svého plnění ve výši [částka]. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku [částka] s příslušenstvím, kterým je zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 obč. zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.), výše úroku odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšným žalobcům na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání soudu) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po [částka] (tj. [částka]), za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 (předžalobní výzva), tj. [částka], 4 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]). Soud nepřiznal žalobcům náhradu dvou předžalobních výzev, jelikož právním úkonem s nárokem na odměnu, může být pouze jedna výzva a bylo pouze na zástupci žalobců, že se rozhodl výzvu zaslat dvakrát. Dále žalobcům náleží 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši [částka], celkem tedy činí náklady žalobce částku [částka], což zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).