8 C 213/2021-30 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že zjistila, že osobní automobil [registrační značka] byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, když však žalovaný jako jeho vlastník či provozovatel neměl v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 91 dnů, k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tak porušil svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný tedy dlužil žalobkyni celkovou částku ve výši [částka], sestávající ze základu příspěvku ve výši [částka] a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Ačkoliv byl žalovaný o úhradu této dlužné částky několikrát upomenut, zaplatil pouze její část ve výši [částka], tzn. že žalovanému stále ještě zbývá k úhradě částka ve výši [částka]. Žalovaný při jednání ve věci samé k uplatněnému nároku žalobkyně uvedl, že ponechává rozhodnutí o něm na úvaze soudu, přičemž pouze pro případ, že by mu byla ukládána povinnost k úhradě nějaké částky, žádá soud o možnost poskytnutí adekvátních měsíčních splátek ve výši maximálně [částka], a to s ohledem na své současné osobní, příjmové a majetkové poměry, když žalovanému pro jeho osobní potřebu a spotřebu zbývá měsíčně k dispozici částka ve výši cca [částka], neboť příjem žalovaného činí cca [částka] měsíčně čistého a jeho výdaje z titulu bankovních i nebankovních půjček částku ve výši cca [částka] měsíčně. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 až 5 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ze soudem vyžádaného sdělení Městského úřadu v Klatovech, odboru dopravy, ze dne [datum], vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v příslušném období od [datum] do [datum], kdy k předmětnému osobnímu automobilu [registrační značka] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, vlastníkem a provozovatelem tohoto motorového vozidla. Předloženým dopisem ze dne [datum] žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP v celkové výši [částka], a to nejpozději do 30 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný na tuto výzvu nijak nezareagoval, a proto žalobkyně zaslala žalovanému postupně dvě upomínky o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum] a ze dne [datum]. K úplnému zaplacení ze strany žalovaného však nedošlo, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla soudu rovněž k důkazu žalobkyní předložena, jelikož žalovaný žalobkyni zaplatil pouze část dlužné částky ve výši [částka], když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem žalovaným tvrzen a prokázán případný opak. Provedenými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný za výše specifikované období nesplnil svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové částce [částka] (91 dnů x [částka] v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., při započtení uhrazené části dluhu ve výši [částka]), ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyni tak v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením vzniklo rovněž i právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku [částka]. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě celkové částky ve výši [částka] ([částka] + [částka]), a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když přiznání úroku z prodlení bylo podaným návrhem požadováno až od data [datum]. Nárok na zaplacení tohoto úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je přitom dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. S ohledem na současnou finanční situaci žalovaného soud tomuto umožnil zaplatit celkovou dlužnou částku počínaje měsícem prosincem 2021 v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do každého 20. dne příslušného kalendářního měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)), s tím, že s přihlédnutím k osobě žalobkyně lze mít důvodně za to, že se poskytnutí splátkové možnosti žalovanému oprávněných zájmů žalobkyně výraznějším způsobem negativně nedotkne. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce [částka] (3 x [částka]), ze 3 režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.