8 C 23/2021-237 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud nahradil nedostatek projevu vůle na straně žalovaného uzavřít s ní smlouvu ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že je oprávněnou osobou v právním nástupnictvím po Mgr. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [obec] Nebeské, [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [rodné číslo], bytem [adresa], o kterých bylo rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR, Pozemkového úřadu Mělník, č. 2092 [spisová značka] ze dne 20. 11. 2009, s právní mocí ke dni [datum], rozhodnuto, že jakožto osoby oprávněné dle § 4 odst. 1 a odst.4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě) nejsou vlastníky nemovitosti – stavby kůlny na parcele st. 30 dle PK v k.ú. [část obce], která byla převedena Finančním odborem ONV v [obec] č. Fin. E. 1 [číslo] ze dne [datum] do správy Státního statku n.p. [obec] – sídlo [obec], a to z právního důvodu nastalého odstraněním stavby. Za tuto nemovitost, kterou nelze vydat, byla přiznána náhrada dle příslušných ustanovení zákona o půdě. Státní statek [obec] dne [datum] ukončil svoji činnost a nedokončené restituční případy tak byly převedeny na žalovaného. Dne [datum] byla oprávněnou osobou podána u žalovaného žádost o náhradu restitučního nároku. Tato žádost byla žalovanému doručena dne [datum]. Mezi výše uvedenými fyzickými osobami a žalovaným, tj. Státním statkem [obec], státním podnikem v likvidaci, byla dne [datum] uzavřena Dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, v níž žalovaný přiznal za zaniklou stavbu kůlny náhradu v celkové výši [částka]. Tato náhrada byla určena za použití znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z těchto listin tedy vyplývá existence nesporného restitučního nároku zmíněných osob vůči žalovanému v celkové výši [částka]. Dne [datum] pak tyto osoby postoupili jakožto postupitelé předmětnou restituční pohledávku vůči žalovanému v celkové jeho výši [částka] na [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], jakožto postupníka. Dne [datum] žalovaný písemně uznal věřiteli předmětnou restituční pohledávku, tj. písemně uznal svůj dluh ve výši [částka] a písemně se zavázal uspokojit předmětný restituční nárok převodem v pozemcích oceněných dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. V rámci svého závazku se žalovaný zavázal, že na věřitele, resp. vlastníka předmětné restituční pohledávky, převede pozemky, k nimž má žalovaný právo hospodařit, určené k uspokojování restitučních nároků oprávněných osob, a to na výzvu oprávněné osoby a dle jejího výběru, s tím, že náhrada spočívající v převedení pozemků se poskytne osobě oprávněné v celkové výši jejího restitučního nároku, tj. ve výši [částka]. Dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. podala u žalovaného žádost o vypořádání částečného restitučního nároku ve výši [částka] formou vypořádání nemovitým majetkem, k němuž žalovanému svědčilo právo hospodařit, když v žádosti tato společnost označila nemovité věci a požádala o jejich vydání v režimu sjednaném dohodou o způsobu vypořádání restitučního nároku vycházejícího z dohody ze dne [datum] a dohody ze dne [datum], tj. že restituční nárok v části [částka] bude vypořádán v pozemcích, ke kterým svědčí žalovanému právo hospodařit. Zároveň dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. oznámila žalovanému, že ve zbytku svůj restituční nárok v částce [částka] postoupila na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a v částce [částka] na [právnická osoba] s.r.o., IČO [číslo], sídlem [adresa]. Věřitelem restitučního nároku ve výši [částka] se tedy stala společnost [právnická osoba] Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným uzavřena dohoda o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, na jejímž základě žalovaný uspokojil část restitučního nároku ve výši [částka], tj. tu část, která nebyla postoupena na společnost [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o., v podobě vydání pozemků ve vlastnictví žalovaného. Rovněž tak dne [datum] žalovaný, v právním postavení dlužníka, v rámci právní jistoty věřitele, uzavřel se společností [právnická osoba] dohodu o restitučních nárocích a jejich vyrovnání, z jejíhož obsahu vyplývá, že předmětem této dohody je vypořádání restitučního nároku v dosud nevypořádané jeho výši [částka] z titulu výše uvedeného rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, Pozemkového úřadu Mělník, ze dne [datum]. V rámci této dohody žalovaný písemně uznal restituční nárok ve výši [částka] a zavázal se k jeho uspokojení spočívajícímu v poskytnutí oprávněné osobě (tj. vlastníku předmětné části neuspokojeného nároku) náhrady v podobě převodu pozemků, k nimž má žalovaný právo hospodařit a určených k uspokojení restitučního nároku, které budou oceněny a převáděny v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to dle výběru oprávněné osoby v celé výši jejího restitučního nároku, tj. ve výši [částka]. Restituční pohledávka v této výši byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] společností [právnická osoba] postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], když dne [datum] bylo žalovanému doručeno oznámení o jejím postoupení. Následně pak dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila předmětný restituční nárok v nevypořádané jeho výši [částka] na žalobkyni. Žalobkyně jakožto postupník doručila dne [datum] žalovanému oznámení o postoupení, resp. prokázala svoji pozici nového věřitele neuspokojeného restitučního nároku [částka]. K postoupení předmětného restitučního nároku v této výši na žalobkyni došlo ke dni [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky ze strany postupitele společnosti [právnická osoba] bylo žalovanému doručeno dne [datum]. 2. Dne [datum] žalobkyně prostou výzvou požádala žalovaného o vydání pozemků, které vyspecifikovala a následně jejich výčet rozšířila svým podáním ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu žalobkyně k vypořádání restitučního nároku ve výši [částka] převodem pozemků nereflektoval, vyzvala žalobkyně žalovaného ke smírnému řešení vypořádání restitučního nároku dopisem ze dne [datum], v němž znovu specifikovala pozemky k vypořádání, neboť v mezidobí žalovaný několik pozemků, ke kterým žalobkyně uplatnila restituční nárok, zcizil. Žalobkyně tak v rámci výzvy k jednání a mimosoudní dohodě označila kromě jiného i nemovité věci v katastrálním území Klatovy, a to pozemky parc. [číslo]. Likvidátor žalovaného prostřednictvím e-mailu dne [datum] reagoval na zaslanou výzvu žalobkyně ze dne [datum] tak, že je připraven k osobnímu jednání, které se poté uskutečnilo dne [datum], z něhož však vzešla neochota žalovaného uspokojit restituční nárok v podobě vypořádání pozemky, a to s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, s tím, že k převodu nemovitého majetku do vlastnictví žalobkyně potřebuje souhlas svého zakladatele, tj. v daném případě Ministerstva zemědělství ČR, který k dispozici nemá a dle slov likvidátora pak„ interní cestou“ od vedoucího právního oddělení Ministerstva zemědělství ČR obdržel pokyn pozemky žalobkyni nevydat. Zároveň žalovaný seznámil žalobkyni se stanoviskem Ministerstva zemědělství ČR, které zaujalo takový postoj, že nepopírá právní titul a výši neuspokojeného předmětného restitučního nároku ve výši [částka], tedy nejen žalovaný, ale i Ministerstvo zemědělství ČR, nesporuje oprávněnost restitučního nároku v neuspokojené části [částka], ale odmítá tento nárok vypořádat pozemky, a to s odkazem na § 16 odst. 2 a 5 zákona o půdě, ve spojení s § 13 odst. 6 a 7 tohoto zákona. Zároveň ministerstvo zaujalo názor, že pokud žalovaný má povinnost vydat pozemky v rámci uspokojení předmětného restitučního nároku v části [částka], může tak učinit jen ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], ale v současné době je věřitelem pohledávky žalobkyně, na niž se dle názoru žalovaného, resp. ministerstva, dohoda o sjednaném způsobu vypořádání restitučního nároku ze dne [datum] nevztahuje, a proto žalobkyni pozemky nemohou být vydány. Žalobkyně však je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť je věřitelem restituční náhrady [částka], pasivní věcná legitimace žalovaného je pak prokázána tím, že Státní statek [obec] dne [datum] ukončil svoji činnost a nedokončené restituční případy byly převedeny na žalovaného. Jednotlivé druhy přiznaných náhrad podle zákona o půdě jsou ve smyslu § 33a tohoto zákona pohledávkami, které je možné smluvně převádět na jiné osoby. Nabyvatel, který takovou pohledávku z titulu smluvního převodu získal, má postavení oprávněné osoby podle zákona o půdě a podle zákona obecně. Žalobkyně je tak v postavení osoby oprávněné k vypořádání svého restitučního nároku a žalovaný je osobou povinnou k jeho plnění. 3. Žádost o uplatnění restituční náhrady byla právním předchůdcem žalobkyně uplatněna u př