5 C 172/2021-263 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhal žalobce na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikoval. Konstatoval, že účastníci jsou spoluvlastníci parcely p. č. St. [číslo], jejíž součástí je rodinný dům [adresa], parcely p. č. St. [číslo], parcely p. [číslo] vše zapsáno na LV [číslo] pro k. ú. [obec] nad [anonymizováno], [územní celek], a to každý v rozsahu jedné ideální poloviny k celku. Žalovaný však svévolně užívá nemovitosti společně se svou matkou a jejími dětmi, a to bez jakékoli dohody s žalobcem. Žalovaný odpírá žalobci přístup do nemovitostí, stejně tak jako jakékoli jejich užívání. Žalobce proto dne [datum] podal u Okresního soudu v Klatovech žalobu na vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný užívá nemovitosti od května [rok] do současné doby, aniž by žalobci čehokoli za užívání spoluvlastněné nemovitosti nahradil. Hodnota užívání nemovitostí za jeden měsíc činí minimálně [částka], žalobce tak má nárok na 50% této částky. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne [datum] k náhradě bezdůvodného obohacení, na což nereagoval. Na jednání konaném dne [datum] žalobce uvedl, že požaduje z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí částku [částka] za 12 měsíců a to za období květen [rok] – duben [rok] včetně. Úroky z prodlení odůvodnil tak, že pokud došlo k užívání dané nemovité věci za daný měsíc, tak následující první den v měsíci nastala splatnost plnění za bezdůvodné užívání a druhý den v měsíci pak nastalo prodlení s úhradou peněžitého plnění. 2. Žalovaný brojil tím, že žalobce neprokázal výši bezdůvodného obohacení. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný užíval celé nemovitosti, pak účelově zamlčel, že přesně tak se choval nejprve on a to od ledna [rok] do června [rok] (18 měsíců) a od července [rok] do prosince [rok] (tj. celkem 24 měsíců) tak postupovali i [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], jimž užívání bez vědomí tehdejší spoluvlastnice [jméno] [příjmení] protiprávně umožnil. Tedy [příjmení] [příjmení] má vůči žalobci obdobnou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, navíc i pohledávku na náhradu škody. [příjmení] [příjmení] pohledávku za žalobcem z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] postoupila na žalovaného a žalovaný ji započetl proti nároku žalobce, a to pouze do výše uplatněného plnění [částka] jako obranu. Domáhal se proto zamítnutí žaloby. 3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že účastníci ke dni podání žaloby byli podíloví spoluvlastníci nemovitostí st. p. [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa], parcely p. č. st. [číslo], parcel p. [číslo] zapsaných na LV [číslo] pro k. ú. [obec] nad [anonymizováno], [územní celek], každý do výše ideální poloviny k celku (dále jen předmětné nemovitosti). V době podání této žaloby již bylo zahájeno mezi účastníky řízené o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví (toto zahájeno [datum]), jež bylo vedeno pod sp. zn. 4 C 141/2020 u zdejšího soudu, a které bylo skončeno vydáním rozsudku dne 19. 7. 2021 č. j. 4 C 141/2020 – 391, kterým podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného s uložením povinnosti žalovanému zaplatit žalobci na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku [částka] do tří měsíců od právní moci rozsudku, v tomto rozsahu rozsudek již nabyl právní moci dne [datum] (prokázáno předmětným rozsudkem). Z tohoto rozsudku je rovněž zřejmé, že k vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu nedošlo v intencích § 1148 o. z.. Tato skutečnost však nebránila podání předmětné žaloby, když ustanovení § 1148 o. z., lze chápat spíše tak, že výslovně zakotvuje přípustnost vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu, nepředstavuje však obligatorní součást řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Tedy samotná úprava § 1148 odst. 1 o. z., je dispozitivní a účastníky řízení nelze nutit, aby tak v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví učinili (zde lze zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2354/2016). 5. Žalobce se domáhal z titulu bezdůvodného obohacení na žalovaném zaplacení částky [částka] za užívání jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech v období květen [rok] – duben [rok] včetně, tedy v období, kdy jejich spoluvlastnictví trvalo. Za každý měsíc požadoval [částka]. Účastníci řízení učinili na jednání konaném [datum] nesporným, že žalovaný užíval předmětné nemovitosti v období od května [rok] do konce dubna [rok], jakož i to, že výše obvyklého nájemného od října [rok] do konce dubna [rok] činila [částka] měsíčně za celé nemovitosti, tj. [částka] za ideální polovinu. Žalovaný však sporoval výši obvyklého nájemného za předmětné nemovitosti v období prvních pěti měsíců, tedy od května [rok] do září [rok], neboť tyto po užívání žalobcem, panem [příjmení] a paní [příjmení] byly v horším stavu, což mělo za následek nižší výši obvyklého nájemného. K výzvě soudu žalovaný popsal, v čem byl stav nemovitostí horší, což mělo mít za následek nižší výši obvyklého nájemného. Uvedl, že uvnitř objektu byly opadané omítky v důsledku vlhkosti, poničené podlahy, na nemovitostech se nenacházel zahradní skleník, venkovní železné klepadlo, venkovní osvětlení, v letním domku chybělo WC a zásuvky, na půdě chybělo osvětlení a vypínač, v sauně chyběl krb i krbová vložka, kuchyň nebyla vybavena myčkou na nádobí, nebyl v ní přívod vody na lednici„ Amerika“, v obývacím pokoji nebyla bodová světla, v koupelně nebyly nádoby na zubní kartáčky, na venkovních pojezdových vratech nebyly čepce na sloupcích, chyběla na venkovních betonových schodech soška, venkovní bazén byl neudržován, bylo nefunkční čerpadlo u bazénu. Žalobce popsané závady neuznal. 6. Soud uzavřel, že účastníci v období od května [rok] do konce dubna [rok] byli podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí, každý co do výše jedné ideální poloviny k celku, když tyto v daném období užíval bez souhlasu žalobce výlučně žalovaný. Shoda panovala i co do výše obvyklého nájemného předmětných nemovitých věcí [částka] měsíčně v období říjen [rok] – duben [rok]. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] vzal soud za prokázanou výši obvyklého nájemného předmětných nemovitých věcí v období květen [rok] – září [rok], a to [částka] měsíčně, jakož i to, že žalovaným popsané závady (shora uvedené) nemají vliv na výši stanoveného obvyklého nájemného u předmětných nemovitostí. S ohledem na tento závěr soudního znalce bylo bezpředmětné vyzývat žalovaného, aby existenci jím tvrzených, a žalobcem sporovaných, závad prokázal. Soud proto mohl učinit spolehlivý závěr o tom, že výše obvyklého nájemného u předmětných nemovitostí v období žalovaném činila [částka], polovina pak částku [částka] měsíčně. 7. Po právní stránce soud uzavřel, že účastníci řízení byli v období od května [rok] až dubna [rok] podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý do výše ideální poloviny k celku dle § 1115 odst. 1 o. z., každý z nich byl úplným vlastníkem svého podílu dle § 1121 o. z.. V uvedeném období však předmětné nemovitosti užíval zcela žalovaný bez souhlasu žalobce, tzn. i v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobce, tedy v rozsahu převyšujícím jeho spoluvlastnický podíl. Tímto užíváním podílu žalobce se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil dle § 2991 odst. 2 o. z., a je proto dle § 2991 odst. 1 o. z., povinen žalobci jako ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle dlouhodobě ustálené judikatury to, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může„ bez dalšího“ užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. V této souvislosti je možné odkázat na rozhodnutí obchodní kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012 sp. zn. 31 Cdo 503/2011. Výše bezdůvodného obohacení pak odpovídá výši obvyklého nájemného za užívání stejné nebo obdobné nemovitosti v období od května [rok] do dubna [rok] (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2235/2000), které činilo [částka] měsíčně za nemovitosti jako celek. Žalovaný proto na úkor žalobce se obohatil o [částka] měsíčně, což za žalované období činí [částka], soud proto v rozsahu částky [částka] žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Jak bylo již výše uvedeno, jedná se o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce, bylo proto třeba výzvy žalobce k plnění, neboť strany si nesjednaly, kdy má dlužník plnit, proto bylo na věřiteli – žalobci, aby dluh požadoval, tedy aby vyzval žalovaného k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Takováto výzva byla učiněna v upomínce ze dne [datum]