5 C 211/2022-34 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacením částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období do [datum] a dále tento požadovala z částky [anonymizována dvě slova] ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení, požadovala rovněž úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému hotovost ve výši [částka] v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatku ve výši [částka] uhradit v pravidelných 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední ve výši [částka]. Žalovaný však uhradil toliko [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný dopisem informován. Žalobou uplatněná částka proto tvoří jistinu ve výši [částka], poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši [částka] a sankční poplatky ve výši [částka]. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u něj byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byl přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl [datum] dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem). 4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalovaným předal žalovanému hotovost ve výši [částka]. Uvedené bylo prokázáno smlouvou. Z celkové poskytnuté částky [částka] žalovaný uhradil toliko [částka], jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaný ostatně netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradil žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovaným dosud uhrazenou je částkou, kterou má žalovaný povinnost žalobkyni uhradit. Soud totiž uzavřel, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená, k důkazu předložená smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. O tomto názoru účastníky spravil na jednání dne [datum], aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusejí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právní předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měl žalovaný kromě poskytnuté částky hradit též poplatky za zpracování, doručení, administrativní činnosti a flexibilní splácení ve výši [částka], za komfortní splácení ve výši [částka] a úrok ve výši [částka], tedy celkem [částka]. Uvedené poplatky však v součtu činí více 56% z poskytnuté hotovosti, tedy z částky [částka] a společně s úrokem pak 81% poskytnuté částky. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany, je v rozporu s dobrými mravy a proto absolutně neplatné. 6. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto z ní nelze dovodit závazek žalovaného poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě [datum]. Dle § 573 o. z., se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem [datum]. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaný měl plnit do [datum]. Pokud tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá jej povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl co do částky [částka] a úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z částky [částka], vycházel zde z ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a co do částky [částka] představující kapitalizovaný úrok z prodlení žalobu zamítl. I co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když částka [částka] představovala nesplacené poplatky dle smlouvy o zápůjčce, smluvní pokutu ve výši [částka], sankční poplatky ve výši [částka], které vycházely ze znění smlouvy o zápůjčce, jakož i úroku ve výši 29% z [částka]. Ujednání o smluvních pokutách, sankčních poplatcích jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě, sankčních poplatcích ve smlouvě o zápůjčce tak nebylo soudem shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. 7. Soud k důkazu provedl standardní informace o spotřebitelském úvěru, legendu, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění. 8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný měl úspěch v převážné části předmětu sporu, měl by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne [datum], kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu vycházel též z požadovaných úroků z prodlení, úroků a jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci. 9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši [částka] z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, proto je na místě doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků. Tuto povinnost uložil žalobkyni jako straně ve sporu převážně neúspěšné za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. 10. Při úvaze o lhůtě spl