5 C 224/2022-57 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], a to z jistiny ve výši [částka] za období [datum] do [datum], dále kapitalizovaného úroku ve výši [částka], částky [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a dále částky [částka] představující smluvní pokutu. Konstatovala, že její právní předchůdce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen společnost), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Protože žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, byla společnost dle úvěrové smlouvy oprávněna požadovat plnění sjednané v článku II. odst. 2 písm. b) úvěrové smlouvy. Celkem se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit [částka], když tato částka byla tvořena jistinou [částka] a poplatkem ve výši [částka]. Tento představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku to vše se splatností do [datum]. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinky ke dni [datum]. Kapitalizovaný úrok označen v petitu částkou [částka] je tvořen součtem nesplaceného úroku [částka], postoupených poplatků za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a postoupenými poplatky za upomínání ve výši [částka]. [příjmení] [částka] činí náklady spojené s jedním telefonním hovorem ve výši [částka] a za odeslání obyčejného psaní ve výši [částka] Smluvní pokuta [částka] je počítána z jistiny [částka] ve výši 0,1 % denně za období od [datum] do [datum]. Žalovaný uvedenou částku neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou [datum]. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne [datum] v souladu s § 46 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy [číslo] jakož i oznámení o postoupení pohledávek datované [datum] a [datum]. Z těchto listin vzal za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které smlouvy specifikované v příloze [číslo] byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzván k úhradě dlužné částky. Opakovaně byl vyzván dopisem ze dne [datum]. 4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru číslo [spisová značka] bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne [datum] Touto smlouvou se společnost zavázala poskytnout žalovanému [částka], při sjednané úrokové sazbě 36 % ročně. Žalovaný byl povinen do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků žalovanému uhradit částku [částka] a dále poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka]. Při překročení doby splatnosti činila jednorázová výše splátky [částka], a výše poplatku ze sjednání úvěru [částka]. V článku VIII. bod 1 písm. d) úvěrové smlouvy smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky pro případ, že úvěrovaný – žalovaný se ocitne v prodlení. Za odeslání doručené upomínky smluvní strany sjednaly částku [částka]. Z potvrzení o platbě bylo prokázáno, že na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě byla dne [datum] poukázána částka [částka] stran [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Žalovaný byl jednotlivými upomínkami datovanými [datum], [datum] a [datum] vyzýván k úhradě dlužné částky. 5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřená dne [datum] je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, žalovaný je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z., je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury [anonymizováno] soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 3,26 % ročně, zpracovaná [anonymizováno] národní bankou v rámci systému [příjmení], tak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěru a soud ji proto užil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi účastníky řízení ve smlouvě, a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nevyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 36 % ročně. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Rovněž nelze přehlédnout, a v tomto lze rovněž spatřovat nerovné postavení smluvních stran, že ujednaly poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka], a pro případ, že žalovaný se ocitne v prodlení s úhradou jednorázové splátky ve výši [částka], pak tento poplatek za sjednání úvěru činí částku vyšší, a to [částka], což představuje již 40 % poskytnuté částky. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, si navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků formou dalších poplatků a nákladů v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem představují téměř 44 % poskytnuté částky. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledána absolutně neplatnou. 6. Soud vztah účastníků proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z., a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky žalovanému poskytnuté, a dosud žalovaným neuhrazené, tedy částky [částka]. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Výzva k úhradě byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dle uvedené výzvy měl žalovaný plnit do [datum], pokud tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá jej povinnost t