5 C 237/2020-158 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], kterou nabyl darem od otce účastníků. V uvedené budově bydlel otec účastníků, který zemřel. Žalobkyně byla žalovaným, svým bratrem, požádána v roce 2019 o finanční výpomoc na rekonstrukci kotelny v domě [adresa]. Žalovaný žalobkyni předložil faktury od dodavatelů prací a materiálů a ta postupně na účet žalovaného poukázala ze svého účtu finanční částky odpovídající vyfakturovaným pracem včetně materiálu. Žalobkyně byla ochotna svému bratrovi vypomoci, neboť tento ji sdělil, že topný systém v domě je nevyhovující, vyžaduje rekonstrukci a v domě bydlel otec účastníků. Žalobkyně takto k žádosti žalovaného mu poskytla [datum] na jeho účet [částka], [datum] [částka], [datum] [částka] a dne [datum] [částka]. Po smrti otce účastníků žalobkyně žádala o vrácení finanční výpomoci žalovaného, žalovaný na to reagoval tak, že se jedná z její strany o dar. Žalobkyně však popírá, že by se o dar mělo jednat, popírá svůj úmysl tyto prostředky žalovanému darovat. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Soud ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] platební rozkaz č. j. 5 C 237/2020 – 20, proti němuž v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor spojený s vyjádřením. Uvedl, že žalobkyně záměrně neuvádí, že peněžní prostředky, které měla žalovanému poskytnout, nejsou v jejím vlastnictví. Nepopíral, že došlo k převodu finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného, avšak převáděny byly finanční prostředky otce obou účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného]. Otec účastníků ze svého účtu číslo [bankovní účet] dne [datum] za přítomnosti žalovaného převedl na účet žalobkyně [číslo] [částka] a to za účelem správy těchto finančních prostředků žalobkyní. Mezi účastníky a jejich otcem bylo domluveno, že finanční prostředky, které činí žalobkyně předmětem daného řízení, budou poukázány žalovanému za účelem oprav domu [adresa] v [obec], a to kotelny. Žalovaný namítal, že [částka] mělo být předmětem dědického řízení po paní [jméno] [příjmení], matce účastníků, avšak tato částka jako součást majetku projednána nebyla. Žalovaný proto dne [datum] podal návrh na dodatečné projednání dědictví, jak po matce, tak po otci. Domáhal se zamítnutí žaloby. 3. Podáním odporu byl platební rozkaz v plném rozsahu zrušen dle § 174 odst. 2 o. s. ř., soud následně nařídil jednání. Provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 4. Účastníci řízení vypověděli shodně, když uvedli, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] byli jejich rodiče, ostatně tato skutečnost byla podložena i usnesením Okresního soudu v Klatovech č. j. 12 D 84/2019 – 120 ze dne [datum rozhodnutí], z něhož bylo rovněž prokázáno, že matka účastníků zemřela [datum]. Otec účastníků zemřel [datum], jak prokázáno usnesením téhož soudu č. j. 12 D 668/2020 – 24 ze dne [datum rozhodnutí]. Oba účastníci shodně vypověděli, že den po smrti matky, tj. [datum], jejich otec převedl za přítomnosti obou účastníků finanční prostředky ve výši [částka] na účet žalobkyně, což koresponduje s výpisem z účtu žalobkyně číslo [bankovní účet], kam z účtu otce číslo [bankovní účet] dne [datum] přišla platba ve výši [částka]. Z usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 84/2019 bylo zjištěno, že řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] bylo zastaveno pro nepatrný majetek zůstavitelky, stejně tak i řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] (vis usnesení č. j. 12 D 668/2020 – 24 ze dne [datum rozhodnutí]). Okresní soud v Klatovech dodatečně projednal dědictví po [jméno] [příjmení], v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 84/2019 – 120 stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění ke dni smrti zůstavitelky částkou [částka], jednalo se o zůstatek na účtu vedeného na jméno otce účastníků číslo [bankovní účet], do pozůstalostního jmění zařadil náhradovou pohledávku za zůstavitelčiným manželem [jméno] [celé jméno žalovaného] z titulu vypořádání společného jmění ve výši [částka], určil obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou [částka] a tuto částku rozdělil stejným dílem mezi otce účastníků, oba účastníky a jejich bratra [jméno] [celé jméno žalovaného]. Z obsahu daného usnesení lze uzavřít, že finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] (tj. účtu, z něhož [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum] převedl na účet žalobkyně [částka]) v celkové výši [částka] ke dni smrti matky účastníků tvořily společné jmění manželů [příjmení], po smrti matky polovina těchto prostředků tvořila SJM a druhá pozůstalostní jmění, které bylo rozděleno stejným dílem mezi čtyři osoby, tzn., každému z nich se dostalo [částka]. Zde je třeba uvést, že otec účastníků ke dni [datum] tak mohl volně disponovat pouze částkou [částka] a částkou [částka], neboť zbývající částka, tj. [částka] (dopočteno do [částka]) tvořila pozůstalostní jmění účastníků a jejich bratra. 5. Žalobkyně v účastnické výpovědi tvrdila, že peněžní prostředky dostala darem od otce, a to proto, že žalovaný za života rodičů dostal nemovitosti, včetně domu v [adresa]. Jak bylo již výše vysvětleno, žalobkyně tak darem od otce mohla dostat [částka]. Dále žalobkyně tvrdila, že z těchto finančních prostředků poskytla žalovanému půjčku na opravu kotelny v domě [adresa] v [obec], kde tehdy ještě bydlel otec účastníků. O daru nebylo ničeho sepisováno, stejně tak jako o půjčce. Mezi účastníky nebyla sjednána doba vrácení peněz, ale bylo zřejmé, že peníze jí žalovaný vrátí. Žalovaný tak zahájil rekonstrukci kotelny, kterou ona platila, proplatila takto čtyři faktury. 6. Žalovaný v účastnické výpovědi tvrdil, že finanční prostředky převedené otcem z jeho účtu na účet žalobkyně dne [datum] byly převedeny z toho důvodu, aby po smrti jejich matky se z nich neplatila daň, a to za účelem jejich úschovy. Z nich měla být hrazena oprava kotelny dle přání otce. Popřel, že by otec peníze žalobkyni daroval. Uvedl, že neměl důvod si půjčovat od žalobkyně peněžní prostředky, neboť sám měl finanční prostředky na rekonstrukci kotelny, sám platil jednotlivé faktury za opravu kotelny a až po jejich úhradě na jeho účet obdržel od žalobkyně v součtu [částka]. 7. Jak zřejmé z tvrzení obou účastníků, která byla shodně obsahem jejich účastnických výpovědí, tato byla naprosto odlišná, bylo proto na každém z nich, aby svá tvrzení prokázal. Bylo tak na žalobkyni, aby prokázala, že od otce dostala darem finanční prostředky, a jak bylo shora vysvětleno, mohlo tak být učiněno pouze v rozsahu [částka], a že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla žalovanému [částka]. Na druhé straně bylo na žalovaném, aby prokázal vůli otce účastníků z peněz převedených na účet žalobkyně uhradit opravu kotelny realizovanou žalovaným, čímž by bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že finanční prostředky poskytnuté žalovanému nebyly půjčkou, ale šlo o naplnění vůle otce z jeho peněz, jež byly v úschově na účtu žalobkyně, saturovat opravu kotelny. Obě strany se ocitly v nelehké důkazní situaci a každá na podporu svých tvrzení navrhovala svědky, kteří právě to jejich tvrzení podpořili. Žalobkyně své dcery, žalovaný svého syna a bratra [jméno] [celé jméno žalovaného]. 8. Dar žalobkyni od otce účastníků podpořila svědecká výpověď jejích dcer [jméno] a [jméno] [příjmení], které potvrdily, že za života prarodičů se řešilo, že barák dostane žalovaný, což skutečně se stalo, jak zřejmé též z darovací smlouvy ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 64 spisu a výpisu z katastru nemovitostí) a peníze žalobkyně. Obsah těchto svědeckých výpovědí podpořili další svědci a to [jméno] [jméno] (bývalý přítel žalobkyně) a svědkyně [příjmení] (dlouholetá kamarádka a sousedka žalobkyně), kteří slyšeli od rodičů účastníků, že žalovaný dostane barák a žalobkyně peníze. Svědek [jméno] slyšel, že otec účastníků řekl, že dal necelý jeden milión korun žalobkyni. Tito dva svědci, kteří nejsou příbuzní účastníků, respektive žalobkyně, a nemají osobní zájem na výsledku sporu, na rozdíl od dcer žalobkyně, byli osobně přítomni sdělení rodičů o uvedeném obsahu, svými smysly sdělení rodičů účastníků zaznamenali, nešlo o zprostředkované údaje. Soud uvěřil těmto svědeckým výpovědím, uvěřil, že úmyslem otce účastníků bylo darovat finanční prostředky žalobkyni, ovšem toliko v rozsahu [částka], neboť v tomto rozsahu mu finanční prostředky na účtu náležely. Ze svědecké výpovědi [příjmení] soud neučinil žádná zjištění, neboť ta nebyla přítomna jednání účastníků o případné půjčce ani jednání rodičů účastníků o jejich záměru nakládat se svými finančními prostředky. 9. Žalovaný tvrdil, že peněžní prostředky byly převedeny na účet žalobkyně za účelem úschovy, z nich měla být h