5 C 35/2022-39 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacením částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období [datum] do [datum] a dále tento požadovala z jistiny ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zapůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému hotovost ve výši [částka] v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroku ve výši [částka], odměny za administrativní zpracování ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] uhradit v pravidelných 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž splatnost poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však uhradil toliko [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný dopisem informován. Žalobou uplatněná částka proto tvoří toliko rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovaným skutečně uhrazenou a to z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od data následujícího po splatnosti poslední splátky. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem [datum] dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně se včas a řádně z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když u nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byl přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], který byl [datum] dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem). 4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalovaným předal žalovanému hotovost ve výši [částka]. Uvedené bylo prokázáno smlouvou. Z celkové poskytnuté částky [částka] žalovaný uhradil toliko [částka], jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaný ostatně netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradil žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovaným dosud uhrazenou je částkou, kterou má žalovaný povinnost žalobkyni uhradit. Soud se rovněž ztotožnil s právním posouzením žalobkyně, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená, předložená k důkazů smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právní předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měl žalovaný kromě poskytnuté částky hradit též poplatky, úrok. Uvedené poplatky však v součtu činí více 62% z poskytnuté hotovosti, tedy částky [částka]. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany. 6. Soud nedovodil okamžik prodlení ode dne následujícího po dni, na který připadla splatnost poslední splátky. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto z ní nelze dovodit závazek žalovaného poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do [datum], tedy do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě [datum]. Dle § 573 o. z., se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem [datum]. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaný měl plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do [datum]. Pokud tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá jej povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl co do úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, vycházel z ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. 7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla úspěch v 73 % předmětu sporu, neúspěch v 27 % předmětu sporu, soud ji proto přiznal právo na 46 % účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti užil ustavení § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný před podáním žaloby byl vyzván k úhradě peněžitého plnění jak doloženo předžalobní upomínkou datovanou [datum] a podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 14 b odst. 1 bod. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, třemi režijními paušály po [částka] dle § 14 b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka], když 46 % činí [částka]. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne [datum], kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu vycházel též z požadovaných úroků z prodlení a jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci. 8. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši [částka] z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, proto je na místě doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši [částka] dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků a to dle míry neúspěchu ve věci. Soud proto uložil povinnost žalobkyni zaplati 27 % a žalovanému 73 % z částky [částka]. 9. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.