8 C 276/2021-53 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku mezi stanicemi [obec] a [obec] již. z., čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle [právnická osoba] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce [částka], s tím, že za porušení vyhlášky o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému rovněž přirážku ve výši [částka] [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši [částka]. Tato pohledávka včetně příslušenství pak byla postupně postoupena na stávající žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy k zaplacení, spojené s oznámením o postoupení pohledávky. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 4. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle § 7 odst. 6 citované vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odst. 3 nebo podle odst. 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 písm. b) citované vyhlášky porušením přepravních podmínek je, jestliže cestující při přepravě se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě. 5. Podle § 1879 občanského zákoníku (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Z oznámení o závadách, sepsaného v [obec] dne [datum] vlakvedoucím [jméno] [příjmení] a z potvrzení [právnická osoba] o nedodržení SPPO z téhož dne, které žalovaný vlastnoručně podepsal, vzal soud za prokázané, že žalovaný se při přepravě vlakem, provozované společností [právnická osoba], dne [datum], číslo vlaku [číslo], mezi stanicemi [obec] a [obec] již. z., neprokázal při kontrole platným jízdním dokladem. Žalovaný přitom nezaplatil dlužné jízdné ve výši [částka] ani přirážku k jízdnému ve výši [částka] v souladu s [právnická osoba] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, podle něhož, ve znění účinném k datu provedení přepravy, činí přirážka k jízdnému, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku, [částka]. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého občanského průkazu. 7. Soud tedy považuje za prokázané, že žalovanému z důvodu porušení povinností cestujícího vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] jakožto provozovateli vlakové přepravy přirážku k jízdnému ve výši [částka] dle příslušného tarifu, jehož součástí je i ceník přirážek a smluvních poplatků, a rovněž tak i povinnost k úhradě dlužného jízdného v částce [částka]. Celková dlužná částka tedy dosahuje výše [částka]. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by žalovaný, byť i jen zčásti, tuto dlužnou částku zaplatil. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení souboru pohledávek, uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba] DEVELOPMENT LIMITED jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, když na základě této smlouvy byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným, kterou předtím uvedený postupitel nabyl od společnosti [právnická osoba], a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v předžalobní výzvě k zaplacení ze dne [datum], vyhotovené právní zástupkyní žalobkyně. Žalovaný však svůj dluh vůči stávající žalobkyni nezaplatil, a to ani zčásti. 8. Za konstatování, že celková výše dlužné částky byla žalobkyní předloženými listinnými důkazy spolehlivě prokázána, proto bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalovanému tak byla uložena povinnost k úhradě dlužné jistiny ve výši [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, neboť žalovaný se dle § 1970 o. z. dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Do prodlení se přitom žalovaný dostal dnem následujícím po dni, kdy došlo k předmětné přepravní události, tj. dnem [datum]. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro úhradu celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce [částka] (3 x [částka]), ze 3 režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupkyně žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po [datum], jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisů zdejšího soudu, vedených pod spisovými značkami [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] apod., a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje [částka]. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.