5 C 155/2023-46 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení ve výši [částka]. Konstatovala, že mezi žalovanou a původním věřitelem [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dne [datum], na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši [částka], když tuto částku měla zaplatit nejpozději do [datum], což neučinila. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalované. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti žalobkyně, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. 3. Žalovaná se k soudnímu jednání dostavila, uvedla, že právní předchůdce žalobkyně jí poskytl úvěr ve výši [částka] a následně [datum] ve výši [částka], tedy celkem ve výši [částka], nikoli ve výši tvrzené žalobkyní [částka]. Žalovaná na poskytnuté částce uhradila celkem [částka], a to dne [datum] - [částka], [datum] - [částka] a [datum] – [částka]. Domáhala se úhrady dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], neboť se dostala do tíživé finanční situace a má závazky rovněž vůči jiným věřitelům, je invalidní důchodkyně s omezenou možností pracovního zařazení. 4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum]. Na základě této smlouvy byly postoupeny pohledávky specifikované v seznamu na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o tom, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, jak bylo prokázáno oznámením a poštovním podacím lístkem. Z něho bylo zjištěno, že oznámení bylo dáno k poštovní přepravě [datum]. 5. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 6. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce – [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši [částka], jež měl být splacen do [datum]. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Z úvěrové smlouvy bylo prokázáno, že v ní vystupuje jako věřitel právní předchůdce žalobkyně a jako klient žalovaná. Dle smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu [částka], při sjednané úrokové sazbě 0,4026 % denně, 146,949 % ročně. Úvěr byl poskytnut na období 1 roku počínaje dnem prvního čerpání. Z uvedené smlouvy nelze seznat, jakého dne byla uzavřena. Žalobkyně tvrdila, že žalované byl úvěr poskytnut z bankovního účtu jejího právního předchůdce na její bankovní účet číslo [bankovní účet], a to ve výši [částka]. Z listinného důkazu předloženého žalobkyní – platební informace, však nebylo možné dospět k závěru, že žalovaná skutečně v tvrzené výši úvěr čerpala. Soud proto vyzval žalobkyni usnesením ze dne 24. 7. 2023 č. j. 5 C 155/2023 – 27 (právní moc 25. 7. 2023), aby předložila důkaz podporující její tvrzení o výši poskytnutého úvěru žalované a doplnila tvrzení o data čerpání úvěru v dané výši. Na výzvu bylo reagováno žalobkyní podáním ze dne [datum]. V něm žalobkyně uvedla, že úvěr byl čerpán ve výši [částka] a to dne [datum] částkou [částka], dne [datum] částkou [částka] a dne [datum] částkou [částka], když žalovaná celkem na poskytnuté částce uhradila [částka]. Takovéto tvrzení žalobkyně pak koresponduje se sdělením [právnická osoba], ze dne [datum], jakož i s výpisem z uvedeného účtu. [právnická osoba], konstatovala, že majitelem účtu číslo [bankovní účet] v období od [datum] do [datum] byla žalovaná, když z výpisů z uvedeného účtu bylo prokázáno, že žalovaná skutečně dne [datum] čerpala úvěr ve výši [částka], [datum] – [částka] a [datum] – [částka]. Žalovaná sama ve svém vyjádření potvrdila, že skutečně částka [částka] jí byla stran právního předchůdce žalobkyně poskytnuta. Rovněž potvrdila, že na poskytnuté částce dosud uhradila [částka]. 7. Soud má za to, že smlouva o revolvingovém úvěru předložená žalobkyní je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ a to ve výši 146,949 % ročně, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (zde lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Je obecně známo, že průměrná úroková sazba při daném typu úvěru činila zhruba 3,90 % ročně. I kdyby bylo možné akceptovat trojnásobek této průměrné úrokové sazby, v úvěrové smlouvě byla sjednána úroková sazba mnohonásobně vyšší a to ve výši 146,949 % ročně. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, tak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci byl sjednán úrok ve výši 146,949 % ročně, a byl sjednán jako fixní, po celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud však hodnotil jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. O tomto právním názoru soud spravil účastníky na jednání konaném [datum]. 8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatným právním jednáním, vztah mezi účastnicemi posoudil podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. V daném případě byla žalované prokazatelně poskytnuta částka [částka], žalovaná na této uhradila toliko [částka], zbývá proto uhradit žalobkyni [částka], což je částka, o níž se na úkor žalobkyně žalovaná bezdůvodně obohatila. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Takováto výzva byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky datovaném [datum], které bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum] a ve světle § 573 o. z. se dnem [datum] dostalo do dispoziční sféry adresáta – žalované. Z obsahu oznámení je zřejmé, že žalovaná měla plnit do tří dnů, tzn. do [datum], a pokud tak neučinila, ocitla se dnem [datum] v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 253/2013 Sb. 9. S ohledem na shora uvedený právní názor soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. 10. Soud sice k důkazu provedl standartní podmínky úvěrové smlouvy, standartní informace o spotřebitelském úvěru, listinu označenou jako [jméno] application information, avšak z těchto listinných důkazů nedovodil pro věc žádných zjištění. 11. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicem